gymnázium, sportovní gymnázium, praktická sestra

Pan Jaroslav Dejmek se narodil v roce 1935 a v roce 1950 nastoupil jako student na naši školu. V roce 1953 zde úspěšně odmaturoval, poté vystřídal v roli učitele několik základních škol v okolí a prošel si i dvouletou základní vojenskou službou v Martině. V roce 1963 začal učit na našem gymnáziu, tehdy tedy na Střední všeobecně vzdělávací škole, a o rok později si dokončil dálkové studium na Vysoké škole pedagogické v Praze.  Na naší škole působil jako pedagog do roku 1975, kdy byl v důsledku komunistických čistek nucen spolu s prof. Faistauerem odejít. Jako plně kvalifikovaný pedagog si musel najít manuální práci nejprve v třídírně brambor v Jilemnici a později v závodech průmyslové automatizace v Trutnově a v jilemnické nemocnici. Se studenty se tehdy setkával víceméně tajně, kdy jim předával svoje dovednosti získané při studiu výpočetní techniky. Desítky studentů doučoval matematice po celý svůj život u sebe doma.

Pan Dejmek byl velkou osobností, patřil k nejerudovanějším, a nutno říct že i k nejoblíbenějším profesorům jilemnického gymnázia. Byl pověstný svojí pečlivostí a důkladností, matematice nejen vyučoval, on ji i miloval a s velkou chutí předával její logické zákonitosti svým studentům. Po revoluci byl plně rehabilitován, ale vrátit se na naši školu mu již nebylo dopřáno. V letech 1990-2001 pracoval jako zástupce ředitelky na gymnáziu ve Vrchlabí.

Profesor Dejmek byl krom jiného i dlouholetým kronikářem Horní Branné, na studiích se věnoval amatérskému divadlu, velice rád muzicíroval. Životní jistotu mu nepochybně dodávala víra, pravidelně navštěvoval bohoslužby Církve bratrské. I přes velkou životní nespravedlnost nikdy nezahořknul a svůj úděl bral s humorem a nadhledem. Nucený přechod z gymnaziálního profesora do role skladníka brambor komentoval slovy, že přece zůstal u čísel, aspoň u těch přirozených. Poslední roky života ho trápil zhoršující se zdravotní stav jeho, a zejména jeho paní. Při našich společných rozhovorech si však nestěžoval, zajímal se o své přátele a známé, vyptával se i na naši školu.

Pan profesor zemřel 18. června ve věku 87 let. Poslední rozloučení proběhne 2. července ve 14 hodin v kostele Českobratrské církve evangelické v Křížlicích.

Čest jeho památce!

(foto M. Zemánek, 2020)

Schránka důvěry online
Rozvrhy, změny, známky
Online výuka
Interní komunikace
Exact matches only
Search in title
Search in content
Search in posts
Search in pages
Rubriky
Podcast