Učební osnovy

Jazykové vzdělávání a komunikace

Český jazyk a literatura

Charakteristika předmětu

Jazykové vzdělávání v českém jazyce vychovává žáky ke sdělnému, kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji jejich duchovního života. Obecným cílem jazykového vzdělávání je rozvíjet komunikační kompetenci žáků a naučit je užívat jazyka jako prostředku k dorozumívání a myšlení, k přijímání, sdělování a výměně informací na základě jazykových a slohových znalostí. Jazykové vzdělávání se rovněž podílí na rozvoji sociálních kompetencí žáků. K dosažení tohoto cíle přispívá i estetické vzdělávání a naopak estetické vzdělávání prohlubuje znalosti jazykové a kultivuje jazykový projev žáků.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:
− uplatňovali mateřský jazyk v rovině recepce, reprodukce a interpretace;
− využívali jazykových vědomostí a dovedností v praktickém životě, vyjadřovali se srozumitelně a souvisle, formulovali a obhajovali své názory;
− chápali význam kultury osobního projevu pro společenské a pracovní uplatnění;
− získávali a kriticky hodnotili informace z různých zdrojů a předávali je vhodným způsobem s ohledem na jejich uživatele;
− chápali jazyk jako jev, v němž se odráží historický a kulturní vývoj národa.

Anglický jazyk

Charakteristika předmětu

Vzdělávání v cizích jazycích navazuje na RVP ZV, podle něhož se žáci již vzdělávají ve dvou cizích jazycích, proto je nutno k této skutečnosti přihlédnout.

Vzdělávání v cizích jazycích, v tomto případě anglický jazyk, se významně podílí na přípravě žáků na aktivní život v multikulturní společnosti, neboť vede žáky k získání jak obecných, tak komunikativních kompetencí k dorozumění v situacích každodenního osobního a pracovního života. Připravuje žáky k efektivní účasti v přímé i nepřímé komunikaci včetně přístupu k informačním zdrojům, rozšiřuje jejich znalosti o světě. Současně přispívá k formování osobnosti žáků, učí je toleranci k hodnotám jiných národů, rozvíjí jejich schopnost učit se po celý život.

Vzdělávání směřuje k osvojení takové úrovně komunikativních jazykových kompetencí, která odpovídá minimální úrovni B1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky a akvizici slovní zásoby čítající minimálně 2300 lexikálních jednotek za studium, z čehož obecně odborná a odborná terminologie tvoří u úrovně B1 minimálně 20 % lexikálních jednotek.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

• komunikovat v cizím jazyce v různých situacích života, v projevech mluvených i psaných, na všeobecná i odborná témata; volit adekvátní komunikační strategie a jazykové prostředky;
• efektivně pracovat s cizojazyčným textem včetně odborného, umět jej zpracovat a využívat jako zdroje poznání i jako prostředku ke zkvalitňování svých jazykových znalostí a dovedností;
• získávat informace o světě, zvláště o zemích studovaného jazyka, a získané poznatky včetně odborných ze svého oboru využívat ke komunikaci;
• pracovat s informacemi a zdroji informací v cizím jazyce včetně internetu nebo CD-ROM, se slovníky, jazykovými aj. cizojazyčnými příručkami, využívat tyto informační zdroje ke studiu jazyka i k prohlubování svých všeobecných vědomostí a dovedností;
• využívat vybrané metody a postupy efektivního studia cizího jazyka ke studiu dalších jazyků, příp. k dalšímu vzdělávání; využívat vědomosti a dovednosti získané ve výuce
  mateřského jazyka při studiu jazyků;
• chápat a respektovat tradice, zvyky a odlišné sociální a kulturní hodnoty jiných národů a jazykových oblastí, ve vztahu k představitelům jiných kultur se projevovat v souladu se zásadami demokracie.

K podpoře výuky se pracuje s multimediálními výukovými programy a internetem, utváří příznivé školní prostředí a využívají nabízené evropské programy. Rovněž je účelné integrovat odborný jazyk do výuky, např. vytvářet podmínky pro částečnou výuku tematických celků vybraných předmětů v cizím jazyce, zapojovat žáky do projektů a soutěží a navazovat kontakty a spolupráci mezi školami doma i v zahraničí.
Pro motivaci žáků k učení cizích jazyků, pro jejich osobní zkušenost a poznání života v multikulturní společnosti se mohou organizovat odborné jazykové pobyty a zahraniční stáže.
Škola vytváří podmínky pro motivaci a vedení Evropského jazykového portfolia, a tím rovněž podporuje pozitivní přístup žáků k učení se cizím jazykům.

Časové a organizační vymezení:

Anglický jazyk se vyučuje ve všech ročnících odborné školy. Učitelé si volí učebnice v kombinaci s dalšími výukovými materiály pro danou skupinu dle její úrovně, aby bylo co nejefektivněji dosaženo požadovaných výstupů.

Výuka předmětu probíhá ve skupině v rámci ročníku v odborných učebnách vybavených multimediální technikou a dalšími pomůckami, případně v kmenových třídách.

Německý jazyk

Charakteristika předmětu

Charakteristika předmětu Německý jazyk

Vyučovací předmět Německý jazyk pokrývá vzdělávací oblast jazyk a jazyková komunikace a vychází ze vzdělávacího obsahu oboru Další cizí jazyk.Obsahem předmětu je výuka německého jazyka na základní úrovni: cílová úroveň A2 podle společného evropského referenčního rámce – CEF.

Úroveň A2 podle Společného evropského rámce pro jazyky lze charakterizovat takto: Žák rozumí větám a často používaným výrazům vztahujícím se k oblastem, které se ho/jí bezprostředně týkají (např. základní informace o něm/ní a jeho/její rodině, o nakupování, místopisu a zaměstnání). Dokáže komunikovat prostřednictvím jednoduchých a běžných úloh, jež vyžadují jednoduchou a přímou výměnu informací o známých a běžných skutečnostech. Umí jednoduchým způsobem popsat svou vlastní rodinu, bezprostřední okolí a záležitosti týkající se jeho/jejich nejnaléhavějších potřeb.

Ve 2. a 3. ročníku jsou zařazena průřezová témata Osobnostní a sociální výchova a Multikulturní výchova. Průřezovým tématům nejsou věnovány zvláštní vyučovací hodiny, ale učitelé se žáky na uvedená témata diskutují. Tato témata jsou obsažena v textech v učebnicích i na pracovních kopiiích, v ústních i písemných projevech žáků.

Časové a organizační vymezení:

Německý jazyk se jako další cizí jazyk vyučuje ve 2. a 3. ročníku. Učitelé si volí učebnice v kombinaci s dalšími výukovými materiály pro danou skupinu dle její úrovně, aby bylo co nejefektivněji dosaženo požadovaných výstupů.

Výuka předmětu probíhá ve skupině v rámci ročníku v odborných učebnách vybavených multimediální technikou a dalšími pomůckami, případně v kmenových třídách.

Společenskovědní vzdělávání

Základy společenských věd

Charakteristika předmětu

Obecným cílem společenskovědního vzdělávání v odborném školství je připravit žáky na aktivní a odpovědný život v demokratické společnosti. Společenskovědní vzdělávání směřuje k pozitivnímu ovlivňování hodnotové orientace žáků, aby byli slušnými lidmi a odpovědnými občany svého demokratického státu, aby jednali uvážlivě nejen pro vlastní prospěch, ale též
pro veřejný zájem. Kultivuje jejich historické vědomí, a tím je učí hlouběji rozumět jejich současnosti, učí je uvědomovat si vlastní identitu, kriticky myslet, nenechat se manipulovat a co nejvíce porozumět světu, v němž žijí.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci získali nebo si rozvinuli tyto obecné kompetence:
− využívat svých společenskovědních vědomostí a dovedností v praktickém životě: ve styku s jinými lidmi a různými institucemi, při řešení praktických otázek svého politického i filozoficko-etického rozhodování, hodnocení a jednání, při řešení svých problémů právního a sociálního charakteru;
− získávat a kriticky hodnotit informace z různých zdrojů – z verbálních textů (tj. tvořených slovy), z ikonických textů (obrazy, fotografie, schémata, mapy, …) a kombinovaných textů (např. film);
− formulovat věcně, pojmově a formálně správně své názory na sociální, politické, praktické ekonomické a etické otázky, náležitě je podložit argumenty, debatovat o nich s partnery.

Společenskovědní vzdělávání usiluje o formování a posilování těchto pozitivních citů, postojů, preferencí a hodnot:
− jednat odpovědně a přijímat odpovědnost za své rozhodnutí a jednání; žít čestně;
− cítit potřebu občanské aktivity, vážit si demokracie a svobody, usilovat o její zachování a zdokonalování; preferovat demokratické hodnoty a přístupy před nedemokratickými, i když má demokracie své stinné stránky (korupce, kriminalita,…), jednat v souladu humanitou a vlastenectvím, s demokratickými občanskými ctnostmi, respektovat lidská práva, chápat meze lidské svobody a tolerance, jednat odpovědně a solidárně;
− kriticky posuzovat skutečnost kolem sebe, přemýšlet o ní, tvořit si vlastní úsudek, nenechat se manipulovat;
− uznávat, že základní hodnotou je život, a proto je třeba si života vážit a chránit jej;
− na základě vlastní identity ctít identitu jiných lidí, považovat je za stejně hodnotné jako sebe sama – tedy oprostit se ve vztahu k jiným lidem od předsudků a předsudečného jednání, intolerance, rasismu, etnické, náboženské a jiné nesnášenlivosti;
− cílevědomě zlepšovat a chránit životní prostředí, jednat v duchu udržitelného rozvoje;
− vážit si hodnot lidské práce, jednat hospodárně, neničit hodnoty, ale pečovat o ně, snažit se zanechat po sobě něco pozitivního pro vlastní blízké lidi i širší komunitu;
− chtít si klást v životě praktické otázky filozofického a etického charakteru a hledat na ně v diskusi s jinými lidmi i se sebou samým odpovědi.

Ve společenskovědní oblasti vzdělávání je kladen důraz nikoliv na sumu teoretických poznatků, ale na přípravu pro praktický život a celoživotní vzdělávání. K této dobré přípravě je samozřejmě třeba vybraných vědomostí a dovedností, které jsou prostředkem ke kultivaci historického vědomí (především v dějinách 20. století), dále také ke kultivaci politického, sociálního, právního a ekonomického vědomí žáků a k posilování jejich mediální a finanční gramotnosti.

Dějepis

Přírodovědné vzdělávání

Charakteristika oblasti

Výuka přírodních věd přispívá k hlubšímu a komplexnímu pochopení přírodních jevů a zákonů, k formování žádoucích vztahů k přírodnímu prostředí a umožňuje žákům proniknout do dějů, které probíhají v živé i neživé přírodě. Přírodovědné vzdělávání nemůže být nahrazeno pouhou znalostí vybraných faktů, pojmů a procesů.

Cílem přírodovědného vzdělávání je především naučit žáky využívat přírodovědných poznatků v profesním i občanském životě, klást si otázky o okolním světě a vyhledávat k nim
relevantní, na důkazech založené odpovědi.

Nároky jednotlivých oborů vzdělání na přírodovědné vzdělávání a jeho součásti jsou rozdílné.

Z toho důvodu byly zpracovány varianty přírodovědného vzdělání. Škola si zvolí variantu fyzikálního a chemického vzdělávání minimálně na úrovni uvedené v poznámkách k rámcovému rozvržení obsahu vzdělávání (může si tedy zvolit i variantu s vyššími nároky na příslušné vzdělávání).

Fyzikální vzdělávání je vypracováno ve třech variantách. Varianta A je určena pro obory s vysokými, varianta B se středními a varianta C s nižšími nároky na fyzikální vzdělávání, např. pro obor praktická sestra, masér ve zdravotnictví.

Chemické vzdělávání je vypracováno ve dvou variantách. Varianta A je určena pro obory s vyššími nároky na chemické vzdělávání, varianta B pro obory s nižšími nároky, např. pro obor praktická sestra, masér ve zdravotnictví.

Biologické a ekologické vzdělávání je vypracováno pouze v jedné variantě.

Přírodovědné vzdělávání může škola realizovat buď v samostatných vyučovacích předmětech, nebo integrovaně v závislosti na charakteru oboru a podmínkách školy.

Vyučování směřuje k tomu, aby žáci uměli:
− využívat přírodovědných poznatků a dovedností v praktickém životě ve všech situacích, které souvisejí s přírodovědnou oblastí;
− logicky uvažovat, analyzovat a řešit jednoduché přírodovědné problémy;
− pozorovat a zkoumat přírodu, provádět experimenty a měření, zpracovávat a vyhodnocovat získané údaje;
− komunikovat, vyhledávat a interpretovat přírodovědné informace a zaujímat k nim stanovisko, využívat získané informace v diskusi k přírodovědné a odborné tematice;
− porozumět základním ekologickým souvislostem a postavení člověka v přírodě a zdůvodnit nezbytnost udržitelného rozvoje;
− posoudit chemické látky z hlediska nebezpečnosti a vlivu na živé organismy.

V afektivní oblasti směřuje přírodovědné vzdělávání k tomu, aby žáci získali:
− motivaci přispět k dodržování zásad udržitelného rozvoje v občanském životě i odborné pracovní činnosti;
− pozitivní postoj k přírodě;
− motivaci k celoživotnímu vzdělávání v přírodovědné oblasti.

Fyzika

Charakteristika předmětu

Ve vyučování fyzice mají studenti získat představu a zákonitostech a podstatě přírodních jevů, o souvislostech s ostatními přírodovědnými obory a získat základy pro případné další studium přírodovědného zaměření.

Charakteristickým rysem předmětu jsou jeho významné souvislosti se všemi přírodovědnými předměty.
Do vzdělávacího celku člověk a příroda jsou zahrnuty předměty fyzika, chemie, biologie a zeměpis. V rámci těchto předmětů jsme provedli určité přesuny učiva tak, aby nedocházelo ke zbytečnému zdvojování a látka na sebe co nejlépe navazovala. To ovšem nebylo možné dodržet ve všech případech zcela ideálně. V tomto kontextu se snažíme při probírání určité látky žáky upozorňovat na mezipředmětové vztahy.

Vyučovací předmět fyzika navazuje svým vzdělávacím obsahem na předmět přírodověda na 2. stupni ZŠ. Výuka probíhá v kmenových učebnách a v odborné učebně fyziky.

Kromě tradičních forem výuky (výkladu, demonstračních nebo žákovských pokusů) jsou rovněž využívány výpočetní a informační technologie a audiovizuální technika (osobní počítač, dataprojektor).

Naším hlavním cílem je poskytnout dětem informace a podněty, které by je inspirovaly k vlastním úvahám, dalšímu samostatnému studiu, k zájmu o přírodní vědy. Žáci by si měli osvojit nástroje, pomocí kterých mohou přírodní jevy sledovat, zaznamenávat, vyhodnocovat, případně ovlivňovat. Měli by umět analyzovat fakta, dávat je do vzájemných souvislostí a výsledné poznatky a dovednosti vhodně uplatňovat v každodenním životě, případně ve své budoucí profesi.

Klademe důraz na to, aby žáci neztráceli představu, jak probíraná látka souvisí se životem, s praxí, jaká je její praktická využitelnost. Důležité je také to, aby si na základě probírané látky vytvářeli odpovědný postoj ke světu kolem sebe, především s ohledem k trvale udržitelnému rozvoji společnosti a světa. Výuku orientujeme tak, aby si žáci osvojili důležité poznatky z vybraných okruhů učiva (vlastnosti látek a těles, pohyby a vzájemné působení těles, mechanické vlastnosti tekutin, přeměny a přenos energie, zvukové, elektromagnetické a světelné jevy, vesmír) a základě jejich osvojení měli možnost poznávat význam a přínos fyziky pro vytváření vědeckého obrazu světa a pro rozvoj moderních technologií.

Chemie

Charakteristika předmětu

Výuka chemie směřuje k pochopení základů chemie, které jsou pro žáky součástí jejich všeobecného vzdělání. Cílem je poskytnout žákům soubor poznatků o chemických látkách, jevech, zákonitostech a vztazích mezi nimi, formovat logické myšlení a rozvíjet vědomosti a dovednosti využitelné v dalším vzdělání, v odborné praxi i v občanském životě.
Přispívá i k formování žádoucích vztahů k životnímu prostředí.

Obsahové, časové a organizační vymezení:
Obsah učiva vyučovacího předmětu chemie tvoří čtyři základní tematické celky: obecná chemie, anorganická chemie, organická chemie a biochemie. Poznatky z jednotlivých celků se vzájemně prolínají, postupně doplňují a aplikují. Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli aplikovat získané chemické poznatky v odborné složce vzdělávání, v odborné praxi i v občanském životě, aby pochopili a osvojili si vybrané pojmy, zákonitosti, terminologii a chemické názvosloví, uměli pracovat s chemickými rovnicemi, veličinami, jednotkami a dovedli uplatnit tyto znalosti a dovednosti při řešení úloh.

Výuka probíhá: 1. ročník – 1 hodina týdně.

Biologie a ekologie

Matematické vzdělávání

Matematika

Charakteristika předmětu

Matematické vzdělávání má v odborném školství kromě funkce všeobecně vzdělávací ještě funkci průpravnou pro odbornou složku vzdělávání.

Obecným cílem matematického vzdělávání je výchova přemýšlivého člověka, který bude umět používat matematiku v různých životních situacích (v odborné složce vzdělávání, v dalším studiu, v osobním životě, budoucím zaměstnání, volném čase apod.).

Uvedené výsledky vzdělávání a učivo představují v odborném školství základ matematického vzdělávání pro daný stupeň vzdělání. V oborech vzdělání se zvýšenými nároky na matematické vzdělávání rozšíří škola ve svém školním vzdělávacím programu matematické vzdělávání v souvislosti s potřebami odborného vzdělávání zejména o:
− operace s komplexními čísly a řešení kvadratických rovnic v množině C;
− řešení aplikačních úloh s využitím funkcí, posloupností a trigonometrie;
− analytickou geometrii kuželoseček.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:
− využívat matematických vědomostí a dovedností v praktickém životě: při řešení běžných situací vyžadujících efektivní způsoby výpočtu a poznatků o geometrických útvarech;
− aplikovat matematické poznatky a postupy v odborné složce vzdělávání;
− matematizovat reálné situace, pracovat s matematickým modelem a vyhodnotit výsledek řešení vzhledem k realitě;
− zkoumat a řešit problémy včetně diskuse výsledků jejich řešení;
− číst s porozuměním matematický text, vyhodnotit informace získané z různých zdrojů – grafů, diagramů, tabulek a internetu, přesně se matematicky vyjadřovat;
− používat pomůcky: odbornou literaturu, internet, PC, kalkulátor, rýsovací potřeby.

V afektivní oblasti směřuje matematické vzdělávání k tomu, aby žáci získali:
− pozitivní postoj k matematice a zájem o ni a její aplikace;
− motivaci k celoživotnímu vzdělávání;
− důvěru ve vlastní schopnosti a preciznost při práci.

Vzdělávání pro zdraví

Tělesná výchova

Charakteristika předmětu

Oblast Vzdělávání pro zdraví si klade za cíl vybavit žáky znalostmi a dovednostmi potřebnými k preventivní a aktivní péči o zdraví a bezpečnost, a tak rozvinout a podpořit jejich chování a postoje ke zdravému způsobu života a celoživotní odpovědnosti za své zdraví. Vede žáky k tomu, aby znali potřeby svého těla v jeho biopsychosociální jednotě a rozuměli tomu, jak působí výživa, životní prostředí, dodržování hygieny, pohybové aktivity, pozitivní emoce, překonávání negativních emocí a stavů, jednostranné činnosti, mezilidské vztahy a jiné vlivy na zdraví. Důraz se klade na výchovu proti závislostem (na alkoholu, tabákových výrobcích, drogách, hracích automatech, počítačových hrách aj.), proti médii vnucovanému ideálu tělesné krásy mladých lidí a na výchovu k odpovědnému přístupu k sexu. Protože jsou lidé v současnosti vystaveni řadě nebezpečí, která ohrožují jejich zdraví a často i život, nabývají na významu i dovednosti potřebné pro obranu a ochranu proti nim, tj. pro chování při vzniku mimořádných událostí.

V tělesné výchově se usiluje zejména o výchovu a vzdělávání pro celoživotní provádění pohybových aktivit a rozvoj pozitivních vlastností osobnosti. Žáci jsou vedeni k pravidelnému provádění pohybových činností, ke kvalitě v pohybovém učení, jsou jim vytvářeny podmínky k prožívání pohybu a sportovního výkonu, ke kompenzování negativních vlivů způsobu života a ke spolupráci při společných činnostech. Nezanedbatelné je dodržování zásad bezpečnosti a prevence úrazů při pohybových aktivitách.

V tělesné výchově se rozvíjejí jak pohybově nadaní, tak zdravotně oslabení žáci.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:
− vážit si zdraví jako jedné z prvořadých hodnot potřebné ke kvalitnímu prožívání života a cílevědomě je chránit; rozpoznat, co ohrožuje tělesné a duševní zdraví;
− racionálně jednat v situacích osobního a veřejného ohrožení;
− chápat, jak vlivy životního prostředí působí na zdraví člověka;
− znát prostředky, jak chránit své zdraví, zvyšovat tělesnou zdatnost a kultivovat svůj pohybový projev; usilovat o dosažení optimálního pohybového rozvoje v rámci svých možností;
− posoudit důsledky komerčního vlivu médií na zdraví a zaujmout k mediálním obsahům kritický odstup;
− vyrovnávat nedostatek pohybu a jednostrannou tělesnou a duševní zátěž;
− pociťovat radost a uspokojení z prováděné tělesné (sportovní) činnosti;
− usilovat o pozitivní změny tělesného sebepojetí;
− využívat pohybových činností, pravidel a soutěží ke správným rozhodovacím postupům podle zásad fair play;
− kontrolovat a ovládat své jednání, chovat se odpovědně v zařízeních tělesné výchovy a sportu a při pohybových činnostech vůbec; podle potřeby spolupracovat;
− preferovat pravidelné provádění pohybových aktivit v denním režimu; eliminovat zdraví ohrožující návyky a činnosti.

Oblast Vzdělávání pro zdraví zahrnuje jednak učivo potřebné k péči o zdraví a k ochraně člověka za mimořádných událostí, jednak učivo tělesné výchovy. Vzdělávací oblast by měla prostupovat celým ŠVP: škola rozpracuje výsledky vzdělávání do vyučovacích předmětů (např. tematika učiva péče o zdraví se může objevit v občanské nauce, biologii, základech ekologie, tělesné výchově a odborných předmětech) nebo vzdělávacích modulů, případně kurzů a jiných forem. Pro oblast péče o zdraví lze vytvořit i samostatný vyučovací předmět.

Tělesná výchova bude realizována ve vyučovacím předmětu, sportovních kurzech, dnech (např. plavání, bruslení, hry, turistika) a jiných organizačních formách a podle možností a podmínek (materiální podmínky, zájmy žáků, klimatické podmínky, podíl chlapců a dívek, zdravotně oslabení žáci apod.). Tělesná výchova by měla žáky v pohybových projevech a zlepšování tělesného vzhledu pomocí přiměřených prostředků kultivovat. Pro žáky se zdravotním oslabením škola vytváří oddělení zdravotní tělesné výchovy.

Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích

Informatika a informační a komunikační technologie

Charakteristika předmětu

Cílem vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je naučit žáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi.

Žáci porozumí základům informačních a komunikačních technologií, naučí se na uživatelské úrovni používat operační systém, kancelářský software a pracovat s dalším běžným aplikačním programovým vybavením (včetně specifického programového vybavení, používaného v příslušné profesní oblasti).

Jedním ze stěžejních témat oblasti informačních a komunikačních technologií, a tedy i cílů výuky, je, aby žák zvládl efektivně pracovat s informacemi (zejména s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií) a komunikovat pomocí Internetu.

Podstatnou část vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích představuje práce s výpočetní technikou.

Ekonomické vzdělávání

Ekonomika

Charakteristika předmětu

Cílem obsahového okruhu je vybavit žáky základními znalostmi pro ekonomické chování jak v profesním, tak osobním životě. Obsahový okruh není zpracován zvlášť pro jednotlivé obory vzdělání, ale tak, aby byl využitelný pro všechny obory vzdělání. Provázání na vlastní odbornost zajistí škola ve svém ŠVP a vyučující přímo ve výuce.

Výsledkem vzdělávání nejsou pouze znalosti, ale hlavně praktické dovednosti žáků.

Obsahový okruh je v souladu se Standardem finanční gramotnosti ve verzi schválené v roce 2017. Standard finanční gramotnosti je dále naplňován ve společenskovědním vzdělávání a částečně i v matematickém vzdělávání.

Obsahový okruh je propojen také s průřezovým tématem Člověk a svět práce.

Odborné vzdělávání

Klinická propedeutika

Charakteristika předmětu

Obsahový okruh má propedeutický charakter, neboť poskytuje nezbytný odborný základ z vědních disciplín, které jsou potřebné pro poskytování ošetřovatelské péče a pro práci

Z odborných kompetencí vede žáka k tomu, aby:
- znal systém péče o zdraví občanů v ČR, své postavení a kompetence v systému zdravotnických pracovníků, základní právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a prevence nemoc
- byl vybaven vědomostmi o struktuře a funkcích lidského těla a dalších propedeutických disciplín a uměl tyto vědomosti aplikovat při studiu a v praktické činnosti; osvojil si a správně užíval českou i latinskou terminologii

Obsahový okruh se podílí také na rozvoji klíčových kompetencí, zejména vede žáka k tomu, aby:
- uplatňoval efektivní způsoby učení, získával a zpracovával informace z různých zdrojů včetně digitálních, byl motivován pro další vzdělávání
- v rámci pracovní činnosti využíval prostředky informačních a komunikačních technologií jako možného zdroje informací
- vážil si zdraví jako jedné z prioritních hodnot lidského života
- měl odpovědný vztah ke svému zdraví, pečoval o svůj fyzický i duševní rozvoj, byl si vědom důsledků nezdravého životního stylu a závislostí
- uvědomoval si spoluodpovědnost při zabezpečování ochrany života a zdraví ostatních
- chápal bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o zdraví své i spolupracovníků (i dalších osob vyskytujících se na pracovištích, např. pacientů, návštěvníků).

V předmětu klinická propedeutika žák využívá znalostí a dovedností zejména těchto předmětů: somatologie, ošetřovatelství, latinský jazyk, psychologie a komunikace, biologie, fyzika, chemie.

Ošetřovatelství

Charakteristika předmětu

Učivo tohoto obsahového okruhu poskytuje žákům ucelený přehled o ošetřovatelství a ošetřování nemocných. Umožňuje jim získat odborné znalosti a praktické dovednosti z ošetřovatelských postupů v péči o nemocné potřebné pro poskytování komplexní ošetřovatelské péče v rámci ošetřovatelského procesu.

Žáci si osvojí nejen potřebné pracovní činnosti, dovednosti a návyky, ale také žádoucí postoje ke svému povolání, k pacientům a spolupracovníkům.

Obsahový okruh se podílí také na rozvoji klíčových kompetencí tím, že:
- vede žáky k uplatňování efektivních způsobů učení, k získávání a zpracování informací z různých zdrojů včetně digitálních, motivuje je pro další vzdělávání
- vytváří u žáků dovednosti potřebné pro účinnou organizaci práce a konstruktivní řešení pracovních situací a problémů
- učí je vhodně komunikovat v českém i v cizím jazyce s nemocnými a jejich příbuznými, uplatňovat profesní etiku a práva nemocných
- učí je být účinným členem týmu, pracovat kvalitně a odpovědně
- dbát na své zdraví a osobní rozvoj a vyrovnávat se s pracovním zatížením
- aplikovat efektivně matematické dovednosti při řešení pracovních úkolů
- používat v pracovní činnosti jako zdroj informací prostředky informačních a komunikačních technologií

Z odborných kompetencí vytváří tento obsahový okruh kromě dovedností potřebných pro poskytování komplexní ošetřovatelské péče návyky dodržovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci, jednat ekonomicky a v souladu se strategií udržitelného rozvoje.

Psychologie a komunikace

Charakteristika předmětu

Okruh formuje vztah žáků k povolání a rozvíjí jejich profesní a sociální kompetence, zejména vztah k nemocným. Žáci jsou vedeni k osvojení vybraných znalostí a dovedností z psychologie a jejich aplikaci při řešení konkrétních pracovních problémů a situací. Na modelových situacích se učí komunikovat s nemocnými různého typu i s jejich okolím a osvojují si zásady týmové práce. Pozornost je věnována také osobnostnímu rozvoji žáků a prevenci syndromu vyhoření.
Z hlediska požadovaných klíčových kompetencí rozvíjí tento obsahový okruh nejen komunikativní, sociální a personální kompetence, ale také kompetence konstruktivně řešit problémy a efektivně se učit, pracovat s informacemi a využívat prostředků informačních a komunikačních technologií. Obsahový okruh přispívá také k rozvoji občanské kompetence a kulturního povědomí tím, že formuje postoje a chování žáků k nemocným a zdravotně nebo sociálně handicapovaným osobám i k osobám z jiného jazykového a kulturního prostředí.

Mikrobiologie, epidemiologie a hygiena

Somatologie

Charakteristika předmětu

Předmět somatologie se zabývá stavbou a funkcí lidského těla.

Charakteristika učiva

Žák je veden k tomu, aby byl schopen popsat stavbu a fungování lidského těla, a aby dokázal osvojené poznatky aplikovat v dalším studiu.

Pojetí výuky

Žák získá kompletní poznatky týkající se stavby a fungování lidského těla. Užívá správně odbornou terminologii, které využívá i v dalších odborných předmětech. Základ výuky tvoří výklad, doplněný o názorné pomůcek (modely orgánů a další anatomické pomůcky). Součástí výuky jsou samostatné práce žáků diskuze.

Ošetřování nemocných

Charakteristika předmětu

Obecný cíl předmětu

Cílem je zprostředkovat žákům praktickou výuku v reálném prostředí nemocnice, ambulancí a sociálních zařízení a připravit je tak na práci v prostředím se zvýšenými nároky na dodržování hygienických předpisů a ke spolupráci se zdravotnickým týmem. Cílem je profesní příprava k poskytování komplexní ošetřovatelské péče v rozsahu náplně práce praktické sestry. V předmětu ošetřování nemocných se žáci naučí prakticky aplikovat získané vědomosti a praktické poznatky, které získali v odborných teoretických předmětech.

Charakteristika učiva

Výuka probíhá v reálném prostředí zdravotnických zařízení. Žáci při výuce rozděleni do dvou skupin a střídají na jednotlivých oddělení nemocnice. Odborná praxe začíná ve 2. ročníku, hodinou dotací 4 hodiny týdně. Ve 3. ročníku 12 hodin týdně a ve 4. ročníku 14 hodin týdně. Ve třetím ročníku absolvují žáci souvislou odbornou praxi v délce 4 týdnů na základě vypracovaných rozpisů (žáci střídají ranní a odpolední směny).

Pojetí výuky

Výuka probíhá v reálném prostředí zdravotnického zařízení, důraz je kladen na samostatnou práci žáka, práci v kolektivu zdravotnického týmu a výklad učitele.

Základy klinických oborů

Charakteristika předmětu

Obecný cíl

Cílem předmětu Základy klinických oborů je seznámit žáky se základy obecné a speciální chirurgie a interny, jejich obory a obory specializovanými. Cílem předmětu je pochopit odbrnou terminologii, pochopit podstatu diagnostického a léčebného procesu. Získané znalosti vytvoří základ pro pochopení a osvojení zásad při poskytování individuální ošetřovatelské péče.

Charakteristika učiva

Předmět je koncipován jako teoretický, svým zaměřením a obsahem se řadí mezi předměty odborné a tvoří základ oborů chirurgie a vnitřní lékařství.

Pojetí výuky

Výuka předmětu je teoretická s využitím názorně demonstračních a aktivizačních metod. Výuka je podporována využitím informačních technologií, procvičuje a prohlubuje znalosti ze somatologie. Výklad je doplněn příklady z praxe pomocí pomůcek, nástrojů a přístrojů využívaných ve zdravotnických zařízení.