Učební osnovy

Jazykové vzdělávání a komunikace

Český jazyk a literatura

Charakteristika předmětu

Vyučovací předmět Český jazyk a literatura vychází ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura a zčásti naplňuje vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace. Je vyučován v 1. - 4. ročníku studia. Třídy se nedělí na skupiny. Předmět dále částečně naplňuje vzdělávací oblast estetické vzdělávání. Výuka je rozdělena na literární výchovu a jazykovou a komunikační výchovu.

Ve všech složkách předmětu se žák postupně učí pracovat s náročnějšími texty odbornými i uměleckými, poznává bohatství mateřského jazyka a předmět se stává i prostředkem estetickovýchovného působení.

V jazykové a komunikační výchově je žák veden k tomu, aby rozuměl různým typům textů a promluv a přemýšlel o nich. Získává schopnost vyjadřovat se spisovným jazykem správně, výstižně, slohově vhodně a pohotově v projevech ústních i písemných přiměřeně věku.

 Literární výchova je předmětem všeobecně vzdělávacím s výraznou funkcí estetickovýchovnou. Žák získává základní přehled o vývoji české a světové literatury a je veden k tomu, aby respektoval, chránil a oceňoval naše tradice a získal pozitivní postoj k uměleckým dílům. Interpretace vybraných literárních děl přispívá k utváření názorů, postojů, zájmů, vkusu a mravního profilu žáka a celkově rozvíjí a kultivuje jeho duchovní život.

 Součástí výuky jsou i návštěvy divadelních a filmových představení.

 Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka:

• ke vnímání a užívání českého jazyka jako prostředku ke zpracování a následnému předávání informací, vědomostí a prožitků získaných z interakce se světem a se sebou samým;
• k zvládání základních pravidel mezilidské komunikace, porozumění sobě samému, pochopení své role v různých komunikačních situacích a k vymezení vlastního místa mezi různými komunikačními partnery;
• k tvořivé práci s uměleckým textem, k jeho posouzení z hlediska stylistického, pozitivně působícího na estetickou, emocionální i etickou stránku žákovy osobnosti; k vytváření osobitého, objektivně kritického a celkově pozitivního vztahu k literatuře.

 Jako součást vzdělávacího obsahu předmětu Český jazyk a literatura jsou do ŠVP zahrnuta průřezová témata:

• Osobnostní a sociální výchova
• Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
• Multikulturní výchova
• Mediální výchova
• Enviromentální výchova

Anglický jazyk

Charakteristika předmětu

Vzdělávání v cizích jazycích navazuje na RVP ZV, podle něhož se žáci již vzdělávají ve dvou cizích jazycích, proto je nutno k této skutečnosti přihlédnout.

Vzdělávání v cizích jazycích, v tomto případě anglický jazyk, se významně podílí na přípravě žáků na aktivní život v multikulturní společnosti, neboť vede žáky k získání jak obecných, tak komunikativních kompetencí k dorozumění v situacích každodenního osobního a pracovního života. Připravuje žáky k efektivní účasti v přímé i nepřímé komunikaci včetně přístupu k informačním zdrojům, rozšiřuje jejich znalosti o světě. Současně přispívá k formování osobnosti žáků, učí je toleranci k hodnotám jiných národů, rozvíjí jejich schopnost učit se po celý život.

Vzdělávání směřuje k osvojení takové úrovně komunikativních jazykových kompetencí, která odpovídá minimální úrovni B1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky a akvizici slovní zásoby čítající minimálně 2300 lexikálních jednotek za studium, z čehož obecně odborná a odborná terminologie tvoří u úrovně B1 minimálně 20 % lexikálních jednotek.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

• komunikovat v cizím jazyce v různých situacích života, v projevech mluvených i psaných, na všeobecná i odborná témata; volit adekvátní komunikační strategie a jazykové prostředky;
• efektivně pracovat s cizojazyčným textem včetně odborného, umět jej zpracovat a využívat jako zdroje poznání i jako prostředku ke zkvalitňování svých jazykových znalostí a dovedností;
• získávat informace o světě, zvláště o zemích studovaného jazyka, a získané poznatky včetně odborných ze svého oboru využívat ke komunikaci;
• pracovat s informacemi a zdroji informací v cizím jazyce včetně internetu nebo CD-ROM, se slovníky, jazykovými aj. cizojazyčnými příručkami, využívat tyto informační zdroje ke studiu jazyka i k prohlubování svých všeobecných vědomostí a dovedností;
• využívat vybrané metody a postupy efektivního studia cizího jazyka ke studiu dalších jazyků, příp. k dalšímu vzdělávání; využívat vědomosti a dovednosti získané ve výuce
  mateřského jazyka při studiu jazyků;
• chápat a respektovat tradice, zvyky a odlišné sociální a kulturní hodnoty jiných národů a jazykových oblastí, ve vztahu k představitelům jiných kultur se projevovat v souladu se zásadami demokracie.

K podpoře výuky se pracuje s multimediálními výukovými programy a internetem, utváří příznivé školní prostředí a využívají nabízené evropské programy. Rovněž je účelné integrovat odborný jazyk do výuky, např. vytvářet podmínky pro částečnou výuku tematických celků vybraných předmětů v cizím jazyce, zapojovat žáky do projektů a soutěží a navazovat kontakty a spolupráci mezi školami doma i v zahraničí.
Pro motivaci žáků k učení cizích jazyků, pro jejich osobní zkušenost a poznání života v multikulturní společnosti se mohou organizovat odborné jazykové pobyty a zahraniční stáže.
Škola vytváří podmínky pro motivaci a vedení Evropského jazykového portfolia, a tím rovněž podporuje pozitivní přístup žáků k učení se cizím jazykům.

Časové a organizační vymezení:

Anglický jazyk se vyučuje ve všech ročnících odborné školy. Učitelé si volí učebnice v kombinaci s dalšími výukovými materiály pro danou skupinu dle její úrovně, aby bylo co nejefektivněji dosaženo požadovaných výstupů.

Výuka předmětu probíhá ve skupině v rámci ročníku v odborných učebnách vybavených multimediální technikou a dalšími pomůckami, případně v kmenových třídách.

Německý jazyk

Charakteristika předmětu

Charakteristika předmětu Německý jazyk

Vyučovací předmět Německý jazyk pokrývá vzdělávací oblast jazyk a jazyková komunikace a vychází ze vzdělávacího obsahu oboru Další cizí jazyk.Obsahem předmětu je výuka německého jazyka na základní úrovni: cílová úroveň A2 podle společného evropského referenčního rámce – CEF.

Úroveň A2 podle Společného evropského rámce pro jazyky lze charakterizovat takto: Žák rozumí větám a často používaným výrazům vztahujícím se k oblastem, které se ho/jí bezprostředně týkají (např. základní informace o něm/ní a jeho/její rodině, o nakupování, místopisu a zaměstnání). Dokáže komunikovat prostřednictvím jednoduchých a běžných úloh, jež vyžadují jednoduchou a přímou výměnu informací o známých a běžných skutečnostech. Umí jednoduchým způsobem popsat svou vlastní rodinu, bezprostřední okolí a záležitosti týkající se jeho/jejich nejnaléhavějších potřeb.

V 1. a 4. ročníku jsou zařazena průřezová témata Osobnostní a sociální výchova a Multikulturní výchova a ve 4. ročníku Výchova v evropských globálních souvislostech. Průřezovým tématům nejsou věnovány zvláštní vyučovací hodiny, ale učitelé se žáky na uvedená témata diskutují. Tato témata jsou obsažena v textech v učebnicích i na pracovních kopiiích, v ústních i písemných projevech žáků.

Časové a organizační vymezení:

Německý jazyk se jako další cizí jazyk vyučuje ve všech ročnících odborné školy. Učitelé si volí učebnice v kombinaci s dalšími výukovými materiály pro danou skupinu dle její úrovně, aby bylo co nejefektivněji dosaženo požadovaných výstupů.

Výuka předmětu probíhá ve skupině v rámci ročníku v odborných učebnách vybavených multimediální technikou a dalšími pomůckami, případně v kmenových třídách.

Společenskovědní vzdělávání

Dějepis

Charakteristika předmětu

Charakteristika vyučovacího předmětu:

Předmět je vyučován v prvních dvou ročnících studia, v celkové dotaci 3 hodiny.

Obsahové vymezení:
Předmět dějepis pokrývá část vzdělávací oblasti Člověk a společnost, stanovenou RVP konkrétně vzdělávací obor Dějepis. Předmět se podílí na integraci průřezových témat Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Výchova demokratického občana a Mediální výchova. Předmět rozvíjí klíčové kompetence, především kompetence občanské a kompetence k řešení problémů. V rámci výuky tohoto předmětu žák dále rozvíjí základní faktografické znalosti světových a českých dějin, jež si osvojil na základní škole nebo na nižším stupni osmiletého gymnázia. Žák je v rámci výuky motivován k tomu, aby se získanými znalostmi dále tvůrčím způsobem pracoval. V tomto ohledu klade koncepce předmětu důraz především na žákovy schopnosti srovnávat jednotlivé historické události, formulovat problémové otázky, porozumět kauzalitě historických procesů, vymezit specifika významných regionů a historických období, zasadit české dějiny do širších evropských souvislostí. Žáci jsou vedeni k tomu, aby si uvědomili, v čem tkví specifika historického vývoje české společnosti vzhledem k jiným evropským kulturám i světovým civilizacím. Tyto komparace a konfrontace s jinými kulturami směřují žáky k tomu, aby se orientovali v pluralitním světě, čímž se mimo jiné integruje průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Žák se v průběhu výuky seznamuje s komplikovaným procesem, v jehož průběhu se historicky konstituovala politická kultura parlamentní demokracie, osvojuje si tak znalosti, jež prohlubují jeho občanské kompetence. Výuka usiluje též o to, aby žáci vnímali historické procesy s multiperspektivami sociálních, politických, kulturních i hospodářských dějin. V kontextu výuky politických dějin si žák osvojuje znalosti potřebné pro orientaci v otevřené občanské společnosti, čímž se integruje průřezové téma Výchova demokratického občana a dále rozvíjí občanské kompetence. V průběhu výuky je kladen důraz též na samostatnou práci (především četba odborné literatury) a rozvíjení komunikativních schopností (psaný i mluvený projev). Žák je veden též k tomu, aby si vzhledem k interpretativnímu charakteru historického poznání osvojil schopnost kriticky hodnotit jednotlivé výklady historických událostí a odhalovat případné dezinterpretace a ideologicky zatížené manipulace. V této souvislosti se výuka dotýká též problematiky médií, čímž integruje průřezové téma Mediální výchova. Výuka dějepisu vede žáka též k tomu, aby porozuměl přítomnému kulturně společenskému kontextu, aby se v něm dokázal zorientovat a hodnotově vymezit vůči klíčovým tématům.

Výchovné a vzdělávací strategie ŠVP rozvíjejí klíčové kompetence odpovídají  kompetencím stanoveným v RVP. Samostatná i skupinová práce (prezentace témat z odborné literatury), zodpovědná a kritická práce s primárními i sekundárními zdroji informací vede k osvojení kompetence k učení, kompetence řešení problémů i kompetencí sociálních a personálních.  Interpretace historických událostí, je směřována k respektování názorové plurality i formování a formulování vlastních názorů a postojů a učí nejen nalézat odpovědi, ale i umění pokládat otázky. Občanské kompetence si žáci osvojují, když jsou konfrontováni s peripetiemi vývoje evropských demokracií, s politickými i totalitárními ideologiemi a s evropskou politickou kulturou. Konfrontace s názorovou a kulturní pluralitou je vede žáky k tomu, aby byli tolerantní vůči druhým, zároveň však rozvíjí i jejich dovednost kritického hodnocení. Výuka klade důraz též na to, aby žáci k historickým událostem a jejich problémovým interpretacím zaujímali hodnotící postoje, aby se hodnotově zorientovali v kulturním, sociálním i politickém kontextu. Žáci jsou tímto motivováni k občanské odpovědnosti. Výuka se orientuje  na faktografii ve snaze propojovat a systematizovat získané informace. V rámci předmětu dějepis se také počítá s návazností na znalosti z předmětů český jazyk a literatura a základy společenskách věd. Konkrétní výchovné a vzdělávací strategie respektují aktuální situaci (učitel, počet a zaměření žáků ve třídě, probírané učivo...).

Žák je veden k tomu, aby zejména:

chápal, že historie není jen uzavřenou minulostí ani shlukem faktů a definitivních závěrů, ale je kladením otázek;

chápal historické kořeny společenských jevů, dějů a změn a jejich souvislosti v reálném i historickém čase;

rozlišoval mýty a skutečnost, objektivně posuzoval společenské jevy současnosti i minulosti a rozpoznal myšlenkovou manipulaci;

cítil úctu k vlastnímu národu i k jiným národům a etnikům, respektoval kulturní či jiné odlišnosti.

 

Rozvíjené klíčové kompetence:

 Kompetence k učení

Kompetence k řešení problémů

 Kompetence komunikativní

 Kompetence sociální a personální

 Kompetence občanská

Základy společenských věd

Charakteristika předmětu

Cílem základů společenských věd v odborném školství je připravit žáky na aktivní a odpovědný život v demokratické společnosti. Společenskovědní vzdělávání směřuje k pozitivnímu ovlivňování hodnotové orientace žáků, aby byli slušnými lidmi a odpovědnými občany svého demokratického státu, aby jednali uvážlivě nejen pro vlastní prospěch, ale též pro veřejný zájem. Učí je uvědomovat si vlastní identitu, kriticky myslet, nenechat se manipulovat a co nejvíce porozumět světu, v němž žijí.
Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci získali nebo si osvojili a rozvinuli následující kompetence:
− využívat svých společenskovědních vědomostí a dovedností v praktickém životě: ve styku s jinými lidmi a různými institucemi, při řešení praktických otázek svého politického i filozoficko-etického rozhodování, hodnocení a jednání, při řešení svých problémů právního a sociálního charakteru;
− získávat a kriticky hodnotit informace z různých zdrojů – z verbálních textů (tj. tvořených slovy), z ikonických textů (obrazy, fotografie, schémata, mapy, …) a kombinovaných textů (např. film);
− formulovat věcně, pojmově a formálně správně své názory na sociální, politické, praktické ekonomické a etické otázky, náležitě je podložit argumenty, debatovat o nich s partnery.

Společenskovědní vzdělávání usiluje o formování a posilování těchto pozitivních citů, postojů, preferencí a hodnot:
− jednat odpovědně a přijímat odpovědnost za své rozhodnutí a jednání; žít čestně;
− cítit potřebu občanské aktivity, vážit si demokracie a svobody, usilovat o její zachování a zdokonalování; preferovat demokratické hodnoty a přístupy před nedemokratickými, i když má demokracie své stinné stránky (korupce, kriminalita,…), jednat v souladu humanitou a vlastenectvím, s demokratickými občanskými ctnostmi, respektovat lidská práva, chápat meze lidské svobody a tolerance, jednat odpovědně a solidárně;
− kriticky posuzovat skutečnost kolem sebe, přemýšlet o ní, tvořit si vlastní úsudek, nenechat se manipulovat;
− uznávat, že základní hodnotou je život, a proto je třeba si života vážit a chránit jej;
− na základě vlastní identity ctít identitu jiných lidí, považovat je za stejně hodnotné jako sebe sama – tedy oprostit se ve vztahu k jiným lidem od předsudků a předsudečného jednání, intolerance, rasismu, etnické, náboženské a jiné nesnášenlivosti;
− cílevědomě zlepšovat a chránit životní prostředí, jednat v duchu udržitelného rozvoje;
− vážit si hodnot lidské práce, jednat hospodárně, neničit hodnoty, ale pečovat o ně, snažit se zanechat po sobě něco pozitivního pro vlastní blízké lidi i širší komunitu;
− chtít si klást v životě praktické otázky filozofického a etického charakteru a hledat na ně v diskusi s jinými lidmi i se sebou samým odpovědi.

Základy společenských věd  kladou důraz na přípravu pro praktický život a celoživotní vzdělávání. K této dobré přípravě je samozřejmě třeba vybraných vědomostí a dovedností, které jsou prostředkem ke kultivaci historického vědomí (především v dějinách 20. století), dále také ke kultivaci politického, sociálního, právního a ekonomického vědomí žáků a k posilování jejich mediální a finanční gramotnosti.

Přírodovědné vzdělávání

Charakteristika oblasti

Výuka přírodních věd přispívá k hlubšímu a komplexnímu pochopení přírodních jevů a zákonů, k formování žádoucích vztahů k přírodnímu prostředí a umožňuje žákům proniknout do dějů, které probíhají v živé i neživé přírodě. Přírodovědné vzdělávání nemůže být nahrazeno pouhou znalostí vybraných faktů, pojmů a procesů.

Cílem přírodovědného vzdělávání je především naučit žáky využívat přírodovědných poznatků v profesním i občanském životě, klást si otázky o okolním světě a vyhledávat k nim
relevantní, na důkazech založené odpovědi.

Nároky jednotlivých oborů vzdělání na přírodovědné vzdělávání a jeho součásti jsou rozdílné.

Z toho důvodu byly zpracovány varianty přírodovědného vzdělání. Škola si zvolí variantu fyzikálního a chemického vzdělávání minimálně na úrovni uvedené v poznámkách k rámcovému rozvržení obsahu vzdělávání (může si tedy zvolit i variantu s vyššími nároky na příslušné vzdělávání).

Fyzikální vzdělávání je vypracováno ve třech variantách. Varianta A je určena pro obory s vysokými, varianta B se středními a varianta C s nižšími nároky na fyzikální vzdělávání.

Chemické vzdělávání je vypracováno ve dvou variantách. Varianta A je určena pro obory s vyššími nároky na chemické vzdělávání, varianta B pro obory s nižšími nároky.

Biologické a ekologické vzdělávání je vypracováno pouze v jedné variantě.

Přírodovědné vzdělávání může škola realizovat buď v samostatných vyučovacích předmětech, nebo integrovaně v závislosti na charakteru oboru a podmínkách školy.

Vyučování směřuje k tomu, aby žáci uměli:
− využívat přírodovědných poznatků a dovedností v praktickém životě ve všech situacích, které souvisejí s přírodovědnou oblastí;
− logicky uvažovat, analyzovat a řešit jednoduché přírodovědné problémy;
− pozorovat a zkoumat přírodu, provádět experimenty a měření, zpracovávat a vyhodnocovat získané údaje;
− komunikovat, vyhledávat a interpretovat přírodovědné informace a zaujímat k nim stanovisko, využívat získané informace v diskusi k přírodovědné a odborné tematice;
− porozumět základním ekologickým souvislostem a postavení člověka v přírodě a zdůvodnit nezbytnost udržitelného rozvoje;
− posoudit chemické látky z hlediska nebezpečnosti a vlivu na živé organismy.

V afektivní oblasti směřuje přírodovědné vzdělávání k tomu, aby žáci získali:
− motivaci přispět k dodržování zásad udržitelného rozvoje v občanském životě i odborné pracovní činnosti;
− pozitivní postoj k přírodě;
− motivaci k celoživotnímu vzdělávání v přírodovědné oblasti.

Fyzika

Charakteristika předmětu

Ve vyučování fyzice mají studenti získat představu a zákonitostech a podstatě přírodních jevů, o souvislostech s ostatními přírodovědnými obory a získat základy pro případné další studium přírodovědného zaměření.

Charakteristickým rysem předmětu jsou jeho významné souvislosti se všemi přírodovědnými předměty.
Do vzdělávacího celku člověk a příroda jsou zahrnuty předměty fyzika, chemie, biologie a zeměpis. V rámci těchto předmětů jsme provedli určité přesuny učiva tak, aby nedocházelo ke zbytečnému zdvojování a látka na sebe co nejlépe navazovala. To ovšem nebylo možné dodržet ve všech případech zcela ideálně. V tomto kontextu se snažíme při probírání určité látky žáky upozorňovat na mezipředmětové vztahy.

Vyučovací předmět fyzika navazuje svým vzdělávacím obsahem na předmět přírodověda na 2. stupni ZŠ. Výuka probíhá v kmenových učebnách a v odborné učebně fyziky.

Kromě tradičních forem výuky (výkladu, demonstračních nebo žákovských pokusů) jsou rovněž využívány výpočetní a informační technologie a audiovizuální technika (osobní počítač, dataprojektor).

Naším hlavním cílem je poskytnout dětem informace a podněty, které by je inspirovaly k vlastním úvahám, dalšímu samostatnému studiu, k zájmu o přírodní vědy. Žáci by si měli osvojit nástroje, pomocí kterých mohou přírodní jevy sledovat, zaznamenávat, vyhodnocovat, případně ovlivňovat. Měli by umět analyzovat fakta, dávat je do vzájemných souvislostí a výsledné poznatky a dovednosti vhodně uplatňovat v každodenním životě, případně ve své budoucí profesi.

Klademe důraz na to, aby žáci neztráceli představu, jak probíraná látka souvisí se životem, s praxí, jaká je její praktická využitelnost. Důležité je také to, aby si na základě probírané látky vytvářeli odpovědný postoj ke světu kolem sebe, především s ohledem k trvale udržitelnému rozvoji společnosti a světa. Výuku orientujeme tak, aby si žáci osvojili důležité poznatky z vybraných okruhů učiva (vlastnosti látek a těles, pohyby a vzájemné působení těles, mechanické vlastnosti tekutin, přeměny a přenos energie, zvukové, elektromagnetické a světelné jevy, vesmír) a základě jejich osvojení měli možnost poznávat význam a přínos fyziky pro vytváření vědeckého obrazu světa a pro rozvoj moderních technologií.

Chemie

Charakteristika předmětu

Výuka chemie směřuje k pochopení základů chemie, které jsou pro žáky součástí jejich všeobecného vzdělání. Cílem je poskytnout žákům soubor poznatků o chemických látkách, jevech, zákonitostech a vztazích mezi nimi, formovat logické myšlení a rozvíjet vědomosti a dovednosti využitelné v dalším vzdělání, v odborné praxi i v občanském životě.
Přispívá i k formování žádoucích vztahů k životnímu prostředí.

Obsahové, časové a organizační vymezení:
Obsah učiva vyučovacího předmětu chemie tvoří čtyři základní tematické celky: obecná chemie, anorganická chemie, organická chemie a biochemie. Poznatky z jednotlivých celků se vzájemně prolínají, postupně doplňují a aplikují. Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli aplikovat získané chemické poznatky v odborné složce vzdělávání, v odborné praxi i v občanském životě, aby pochopili a osvojili si vybrané pojmy, zákonitosti, terminologii a chemické názvosloví, uměli pracovat s chemickými rovnicemi, veličinami, jednotkami a dovedli uplatnit tyto znalosti a dovednosti při řešení úloh.

Výuka probíhá: 1. ročník – 1 hodina týdně.
 

Biologie a ekologie

Charakteristika předmětu

Vzdělávací oblast Člověk a příroda zahrnuje okruh problémů spojených se zkoumáním člověka a přírody. Poskytuje žákům prostředky a metody pro hlubší porozumění přírodním faktům a jejich zákonitostem. V této vzdělávací oblasti dostávají žáci příležitost poznávat člověka a přírodu jako systém, jehož součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se. Na takovém poznání je založeno i pochopení důležitosti udržování přírodní rovnováhy pro existenci živých soustav, včetně člověka. Vzdělávací oblast také významně podporuje vytváření otevřeného myšlení (přístupného alternativním názorům), kritického myšlení a logického uvažování. Žáci se tak učí zkoumat příčiny přírodních procesů, souvislosti či vztahy mezi nimi, klást si otázky (Jak? Proč? Co se stane, jestliže?) a hledat na ně odpovědi, vysvětlovat pozorované jevy, hledat a řešit poznávací nebo praktické problémy. Ve zmíněných vzdělávacích oborech žáci poznávají složitost a skutečnosti, souvislosti mezi stavem přírody a lidskou činností, závislost člověka na přírodních zdrojích a vlivy lidské činnosti na stav životního prostředí a na lidské zdraví. Učí se zkoumat změny probíhající v přírodě, odhalovat příčiny a následky ovlivňování důležitých místních i globálních ekosystémů a uvědoměle využívat své přírodovědné poznání ve prospěch ochrany životního prostředí a principů udržitelného rozvoje.

Matematické vzdělávání

Matematika

Charakteristika předmětu

Matematické vzdělávání má v odborném školství kromě funkce všeobecně vzdělávací ještě funkci průpravnou pro odbornou složku vzdělávání.

Obecným cílem matematického vzdělávání je výchova přemýšlivého člověka, který bude umět používat matematiku v různých životních situacích (v odborné složce vzdělávání, v dalším studiu, v osobním životě, budoucím zaměstnání, volném čase apod.).

Uvedené výsledky vzdělávání a učivo představují v odborném školství základ matematického vzdělávání pro daný stupeň vzdělání. V oborech vzdělání se zvýšenými nároky na matematické vzdělávání rozšíří škola ve svém školním vzdělávacím programu matematické vzdělávání v souvislosti s potřebami odborného vzdělávání zejména o:
− operace s komplexními čísly a řešení kvadratických rovnic v množině C;
− řešení aplikačních úloh s využitím funkcí, posloupností a trigonometrie;
− analytickou geometrii kuželoseček.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:
− využívat matematických vědomostí a dovedností v praktickém životě: při řešení běžných situací vyžadujících efektivní způsoby výpočtu a poznatků o geometrických útvarech;
− aplikovat matematické poznatky a postupy v odborné složce vzdělávání;
− matematizovat reálné situace, pracovat s matematickým modelem a vyhodnotit výsledek řešení vzhledem k realitě;
− zkoumat a řešit problémy včetně diskuse výsledků jejich řešení;
− číst s porozuměním matematický text, vyhodnotit informace získané z různých zdrojů – grafů, diagramů, tabulek a internetu, přesně se matematicky vyjadřovat;
− používat pomůcky: odbornou literaturu, internet, PC, kalkulátor, rýsovací potřeby.

V afektivní oblasti směřuje matematické vzdělávání k tomu, aby žáci získali:
− pozitivní postoj k matematice a zájem o ni a její aplikace;
− motivaci k celoživotnímu vzdělávání;
− důvěru ve vlastní schopnosti a preciznost při práci.

Vzdělávání pro zdraví

Tělesná výchova

Charakteristika předmětu

Oblast Vzdělávání pro zdraví si klade za cíl vybavit žáky znalostmi a dovednostmi potřebnými k preventivní a aktivní péči o zdraví a bezpečnost, a tak rozvinout a podpořit jejich chování a postoje ke zdravému způsobu života a celoživotní odpovědnosti za své zdraví. Vede žáky k tomu, aby znali potřeby svého těla v jeho biopsychosociální jednotě a rozuměli tomu, jak působí výživa, životní prostředí, dodržování hygieny, pohybové aktivity, pozitivní emoce, překonávání negativních emocí a stavů, jednostranné činnosti, mezilidské vztahy a jiné vlivy na zdraví. Důraz se klade na výchovu proti závislostem (na alkoholu, tabákových výrobcích, drogách, hracích automatech, počítačových hrách aj.), proti médii vnucovanému ideálu tělesné krásy mladých lidí a na výchovu k odpovědnému přístupu k sexu. Protože jsou lidé v současnosti vystaveni řadě nebezpečí, která ohrožují jejich zdraví a často i život, nabývají na významu i dovednosti potřebné pro obranu a ochranu proti nim, tj. pro chování při vzniku mimořádných událostí.

V tělesné výchově se usiluje zejména o výchovu a vzdělávání pro celoživotní provádění pohybových aktivit a rozvoj pozitivních vlastností osobnosti. Žáci jsou vedeni k pravidelnému provádění pohybových činností, ke kvalitě v pohybovém učení, jsou jim vytvářeny podmínky k prožívání pohybu a sportovního výkonu, ke kompenzování negativních vlivů způsobu života a ke spolupráci při společných činnostech. Nezanedbatelné je dodržování zásad bezpečnosti a prevence úrazů při pohybových aktivitách.

V tělesné výchově se rozvíjejí jak pohybově nadaní, tak zdravotně oslabení žáci.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

• vážit si zdraví jako jedné z prvořadých hodnot potřebné ke kvalitnímu prožívání života a cílevědomě je chránit; rozpoznat, co ohrožuje tělesné a duševní zdraví;
• racionálně jednat v situacích osobního a veřejného ohrožení;
• chápat, jak vlivy životního prostředí působí na zdraví člověka;
• znát prostředky, jak chránit své zdraví, zvyšovat tělesnou zdatnost a kultivovat svůj pohybový projev; usilovat o dosažení optimálního pohybového rozvoje v rámci svých
  možností;
• posoudit důsledky komerčního vlivu médií na zdraví a zaujmout k mediálním obsahům kritický odstup;
• vyrovnávat nedostatek pohybu a jednostrannou tělesnou a duševní zátěž;
• pociťovat radost a uspokojení z prováděné tělesné (sportovní) činnosti;
• usilovat o pozitivní změny tělesného sebepojetí;
• využívat pohybových činností, pravidel a soutěží ke správným rozhodovacím postupům podle zásad fair play;
• kontrolovat a ovládat své jednání, chovat se odpovědně v zařízeních tělesné výchovy a sportu a při pohybových činnostech vůbec; podle potřeby spolupracovat;
• preferovat pravidelné provádění pohybových aktivit v denním režimu; eliminovat zdraví ohrožující návyky a činnosti.

Oblast Vzdělávání pro zdraví zahrnuje jednak učivo potřebné k péči o zdraví a k ochraně člověka za mimořádných událostí, jednak učivo tělesné výchovy. Vzdělávací oblast by měla prostupovat celým ŠVP: škola rozpracuje výsledky vzdělávání do vyučovacích předmětů (např. tematika učiva péče o zdraví se může objevit v občanské nauce, biologii, základech ekologie, tělesné výchově a odborných předmětech) nebo vzdělávacích modulů, případně kurzů a jiných forem. Pro oblast péče o zdraví lze vytvořit i samostatný vyučovací předmět.

Tělesná výchova bude realizována ve vyučovacím předmětu, sportovních kurzech, dnech (např. plavání, bruslení, hry, turistika) a jiných organizačních formách a podle možností a podmínek (materiální podmínky, zájmy žáků, klimatické podmínky, podíl chlapců a dívek, zdravotně oslabení žáci apod.). Tělesná výchova by měla žáky v pohybových projevech a zlepšování tělesného vzhledu pomocí přiměřených prostředků kultivovat. Pro žáky se zdravotním oslabením škola vytváří oddělení zdravotní tělesné výchovy.

Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích

ICT

Charakteristika předmětu

Cílem vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je naučit žáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi. Žáci porozumí základům informačních a komunikačních technologií, naučí se na uživatelské úrovni používat operační systém, kancelářský software a pracovat s dalším běžným aplikačním programovým vybavením (včetně specifického programového vybavení, používaného v příslušné profesní oblasti). Jedním ze stěžejních témat oblasti informačních a komunikačních technologií, a tedy i cílů výuky, je, aby žák zvládl efektivně pracovat s informacemi (zejména s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií) a komunikovat pomocí Internetu. Podstatnou část vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích představuje práce s výpočetní technikou.

Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je dále vhodné rozšířit dle aktuálních vzdělávacích potřeb, jejichž příčinou mohou být změny na trhu práce, vývoj informačních a komunikačních technologií a specifika oboru, v němž je žák připravován.

Ekonomické vzdělávání

Ekonomika

Charakteristika předmětu

Cílem této vzdělávací oblasti je rozvíjet ekonomické myšlení žáků a umožnit jim pochopit mechanismus fungování tržní ekonomiky, porozumět podstatě podnikatelské činnosti a principu hospodaření podniku. Žáci získají předpoklady pro rozvíjení vlastních podnikatelských aktivit a naučí se orientovat v právní úpravě podnikání. Součástí je učivo o marketingu a managementu a využití jejich nástrojů při řízení provozu hospodářských subjektů různých úrovní.
Důležitá je také znalost fungování finančního trhu, národního hospodářství a EU. Žáci jsou vedeni k praktickému využívání osvojených poznatků v oboru.

Vzdělávací oblast je úzce propojena s průřezovým tématem Člověk a svět práce a se standardem finanční gramotnosti pro střední vzdělávání.

Odborné vzdělávání

Hardware

Charakteristika předmětu

Cílem obsahového okruhu je seznámit žáky s architekturou počítače, s principy fungování jednotlivých komponent počítače a jejich vzájemným propojením. Žák se naučí navrhovat a sestavovat osobní počítače s ohledem k požadovanému účelu jejich použití, bude schopen připojit periferní zařízení k počítači, udržovat je v provozuschopném stavu, doplňovat spotřební materiál, provádět servis zařízení a drobné opravy. Žák se naučí diagnostikovat hardwarové komponenty a zařízení. Žák vybere vhodná síťová zařízení pro počítačovou síť. Žák je veden k dodržování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Operační systémy

Charakteristika předmětu

Cílem obsahového okruhu je seznámit žáka s problematikou operačních systémů. Důraz je kladen na získání prakticky využitelných znalostí a dovedností při jejich instalaci, konfiguraci a správě. Žák také bude připraven navrhovat a realizovat zabezpečení počítače proti zneužití a ochranu dat před zničením. Žák se naučí připojit počítač k síti a využívat její služby.

Aplikační software

Charakteristika předmětu

Cílem obsahového okruhu je naučit žáka pokročilému užití aplikačních programů, jejich instalaci a konfiguraci a vytvořit u něj předpoklady pro poskytování související uživatelské podpory. Důraz je kladen na kancelářský software, komunikační software a software pro práci s multimédii. Žák se naučí přenášet data mezi jednotlivými aplikacemi, používat různé datové formáty i jejich vzájemnou konverzi.

Počítačové sítě

Charakteristika předmětu

Cílem obsahového okruhu je naučit žáka rozlišovat jednotlivé topologie sítí a rozumět principům komunikace v síti. Žák se naučí navrhovat a realizovat jednoduchou počítačovou síť s využitím aktivních a pasivních prvků. Žák se naučí nakonfigurovat a připojit počítač k lokální síti i k síti Internet. Žák zvládne principy adresace a routování v počítačových sítích. Žák se naučí využívat bezdrátové technologie. Žák je připraven zajistit bezpečnou komunikaci. Žák umí identifikovat a odstraňovat běžné závady v síti.

Programování a vývoj aplikací

Charakteristika předmětu

Cílem obsahového okruhu je naučit žáka vytvářet algoritmy a pomocí programovacího jazyka zapsat zdrojový kód programu. Žák porozumí vlastnostem algoritmů a základním pojmům objektově orientovaného programování, dále se naučí používat zápis algoritmu, datové typy, řídící struktury programu, jednoduché objekty a základní příkazy jazyka SQL. Podstatnou část vzdělávání v programování a vývoji aplikací představuje samostatná tvorba jednoduchých aplikací, statických a dynamických WWW stránek.

Základy elektrotechniky

Charakteristika předmětu

Cílem předmětu Základy elektrotechniky pro informatiky je pochopení základních eletrotechnických pojmů a orientace v elektrotechnických zařízeních.