Geografická olympiáda patří mezi největší předmětové soutěže v České republice. Jen školního kola se v letošním ročníku zúčastnilo přes 50 000 žáků z celé země. Do celostátního kola, které se konalo ve dnech 22.–24. dubna 2026 na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy na pražském Albertově, postoupili nejlepší řešitelé kategorií C a D.
Mezi nimi nechyběl ani náš žák Ondřej (článek o úspěchu v krajském kole zde), který v silné konkurenci obsadil 20. místo a zařadil se mezi úspěšné řešitele s celkovou úspěšností 68,25 %. Celostátní kolo pro něj bylo nejen náročnou soutěží, ale také velkou zkušeností.
Vedle samotných soutěžních částí byl připraven i pestrý doprovodný program – například komentovaná prohlídka Vyšehradu, přednáška o architektuře hlavního města nebo BIOGEO kvíz s dr. Martínkem, známým jako Vševěd z TV Nova. Účastníci se zároveň dozvěděli více o mezinárodních geografických olympiádách, které těm nejúspěšnějším otevírají možnost vycestovat na týden do zahraničí a poměřit své znalosti se studenty z celého světa.
Ondro, jak bys popsal průběh celostátního kola Geografické olympiády?
Celostátní kolo bylo rozděleno do několika částí. Soutěžili jsme v terénní části, vědomostní části, práci s atlasem a také v multimediálním testu. V terénní části jsme plnili pět různých úkolů. Týkaly se například poznávání rostlin, geologie, práce s minerály a horninami, pozorování návštěvníků v Kateřinské zahradě nebo zakreslování části Prahy podle zadaných charakteristik. Zajímavé bylo také určování souřadnic Prahy pomocí Slunce a stínu a práce s geologickým kompasem.
Ve vědomostní části jsme pracovali hlavně s mapami a texty, ze kterých jsme měli vyhledávat a vyhodnocovat různé informace. Při práci s atlasem jsme zase hledali, zda vybrané objekty splňují daná kritéria. Poslední částí byl multimediální test, ve kterém jsme odpovídali na otázky podle obrázků.
V kategorii C nás bylo přibližně třicet, podobně jako v kategorii D.
Co tě na celostátním kole nejvíce zaujalo mimo samotnou soutěž?
Doprovodný program byl velmi zajímavý. Nejvíce mě zaujala exkurze na Vyšehrad, kde jsme se dozvěděli různé pověsti i fakta o pevnosti. Celé celostátní kolo bylo podle mě dobře připravené.
Součástí programu byl také BIOGEO kvíz s účastníky Biologické olympiády, exkurze na Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, komentovaná prohlídka Vyšehradu i prezentace o mezinárodních geografických olympiádách.
V celkovém hodnocení ses zařadil mezi úspěšné řešitele. Co ti šlo nejlépe a co bylo nejtěžší?
Měl jsem pocit, že mi nejlépe šla vědomostní část, ale podle bodů mi nejlépe vyšla práce s atlasem. Nejtěžší byl asi multimediální test, protože u některých otázek jsem vůbec nevěděl, o co se jedná. Náročná byla také terénní část, hlavně kvůli délce – trvala zhruba šest hodin.
Se svým 20. místem jsem spokojený. Celostátní kolo bylo těžší než krajské a otázky mi asi tolik nesedly, ale jsem rád, že jsem se mezi nejlepší v republice dostal.
Jaká část zeměpisu tě nejvíce baví?
Nejvíce mě baví sledovat dění v jiných státech a obecně to, co se děje ve světě.
Připravoval ses na soutěž nějak speciálně?
Nijak zvlášť jsem se nepřipravoval. Snažil jsem se hlavně naučit rychle orientovat v atlase, protože jsem nebyl zvyklý pracovat právě s tím atlasem, který byl potřeba při soutěži.
Uvažuješ do budoucna i o studiu geografie?
Zatím žádné konkrétní plány nemám. Uvidíme, co bude.
Ondřejovi gratulujeme k výbornému výsledku a děkujeme za reprezentaci školy. Účast v celostátním kole Geografické olympiády je sama o sobě velkým úspěchem.
Rozhovor byl vytvořen ve spolupráci s Mojmírem Zemánkem.