Zdroj: Facebook (Jsem Atlet)

Tato věta už tu jednou zazněla. Anna Kynčlová před necelým rokem slavila titul mistryně Evropy dorostu v orientačním běhu. Nyní na tento mimořádný úspěch navázala také v atletice.

O uplynulém víkendu byla Anna nominována Českým atletickým svazem na Mistrovství Evropy juniorů v běhu do vrchu, které se konalo ve Slovinsku. Hned v úvodním závodě předvedla skvělý výkon a vybojovala zlatou medaili. Anna se tak stala novou mistryní Evropy juniorek v běhu do vrchu.

O vítězství se postaral dramatický finiš, ve kterém rozhodoval až fotofiniš. První místo nakonec Anna sdílela s favorizovanou německou závodnicí Glorií Herold.

O víkendu vyměnil Jakub Dvořák silniční kolo za gravelové a vydal se do Víru na Vysočině, kde se 30. května uskutečnil GRAVEL Tour Vír. Závod byl zařazen do seriálu Gravel Bohemia Cup – Český pohár gravel 2026. V letošním roce se postavilo na start celkem 104 závodníků. Z pohledu gravelových závodů je právě trať ve Víru jedna z nejzajímavějších. Závod nabízí atraktivní, ale náročné okruhy v okolí Vírské přehrady, s minimem hladkého asfaltu, výrazným převýšením a technickými úseky v členitém terénu.

Jakub nastoupil v barvách Mapei Merida Kaňkovský do juniorské kategorie, ve které závodníci absolvovali trať dlouhou 57 km. V konkurenci silných soupeřů předvedl velmi kvalitní výkon a časem 2:27:21 obsadil výborné 3. místo. Na vítězného Eduarda Johna z Brilon Racing Team MB ztratil jen něco přes deset minut a zároveň si připsal důležité body do hodnocení Českého poháru.

Patrik Soukup opět potvrdil svoji výbornou formu. Na Mistrovství České republiky juniorů v plavání se v silné konkurenci nejlepších českých závodníků představil ve skvělé kondici a hned dvakrát vystoupal na stupně vítězů.

V závodě na 50 metrů prsa Patrik už v rozplavbách znovu vylepšil svůj osobní rekord a postoupil do finálové plavby. V ní svůj výkon potvrdil a doplaval si pro 2. místo. Rychlejší byl pouze Jan Foltýn, aktuálně ne jeden z nejlepších, ale nejlepší evropský prsař juniorské kategorie. Patrikův čas ho zároveň posunul v evropských tabulkách na výborné 13. místo, což je skvělá výchozí pozice před jeho prvním mezinárodním závodem v kariéře.

Také ve druhém závodě na 100 metrů prsa nastupoval Patrik jako jeden z hlavních favoritů. Po první polovině závodu na Jana Foltýna výrazně ztrácel, ve druhé padesátce však zrychlil a předvedl skvělý finiš. Zlatá medaile mu nakonec unikla pouze o malý kousek, přesto si znovu doplaval pro suverénní stříbro.

Výkon na 100 metrů prsa byl navíc pro Patrika dalším splněním druhého limitu pro účast na Mistrovství Evropy juniorů v Mnichově.

Koncem května se Jessica Stella Rucká zúčastnila Přeboru Prahy v atletickém víceboji, kde se závodilo napříč všemi věkovými kategoriemi.

Ve své kategorii dorostenek nenašla přemožitelku a ziskem 5 562 bodů si vybojovala titul přebornice Prahy. Skvělý výkon navíc znamenal splnění limitu a nominačních kritérií pro Mistrovství Evropy U18, které se uskuteční v polovině července v Itálii.

Geografická olympiáda patří mezi největší předmětové soutěže v České republice. Jen školního kola se v letošním ročníku zúčastnilo přes 50 000 žáků z celé země. Do celostátního kola, které se konalo ve dnech 22.–24. dubna 2026 na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy na pražském Albertově, postoupili nejlepší řešitelé kategorií C a D.

Mezi nimi nechyběl ani náš žák Ondřej (článek o úspěchu v krajském kole zde), který v silné konkurenci obsadil 20. místo a zařadil se mezi úspěšné řešitele s celkovou úspěšností 68,25 %. Celostátní kolo pro něj bylo nejen náročnou soutěží, ale také velkou zkušeností.

Vedle samotných soutěžních částí byl připraven i pestrý doprovodný program – například komentovaná prohlídka Vyšehradu, přednáška o architektuře hlavního města nebo BIOGEO kvíz s dr. Martínkem, známým jako Vševěd z TV Nova. Účastníci se zároveň dozvěděli více o mezinárodních geografických olympiádách, které těm nejúspěšnějším otevírají možnost vycestovat na týden do zahraničí a poměřit své znalosti se studenty z celého světa.

Ondro, jak bys popsal průběh celostátního kola Geografické olympiády?

Celostátní kolo bylo rozděleno do několika částí. Soutěžili jsme v terénní části, vědomostní části, práci s atlasem a také v multimediálním testu. V terénní části jsme plnili pět různých úkolů. Týkaly se například poznávání rostlin, geologie, práce s minerály a horninami, pozorování návštěvníků v Kateřinské zahradě nebo zakreslování části Prahy podle zadaných charakteristik. Zajímavé bylo také určování souřadnic Prahy pomocí Slunce a stínu a práce s geologickým kompasem.

Ve vědomostní části jsme pracovali hlavně s mapami a texty, ze kterých jsme měli vyhledávat a vyhodnocovat různé informace. Při práci s atlasem jsme zase hledali, zda vybrané objekty splňují daná kritéria. Poslední částí byl multimediální test, ve kterém jsme odpovídali na otázky podle obrázků.

V kategorii C nás bylo přibližně třicet, podobně jako v kategorii D.

Co tě na celostátním kole nejvíce zaujalo mimo samotnou soutěž?

Doprovodný program byl velmi zajímavý. Nejvíce mě zaujala exkurze na Vyšehrad, kde jsme se dozvěděli různé pověsti i fakta o pevnosti. Celé celostátní kolo bylo podle mě dobře připravené.

Součástí programu byl také BIOGEO kvíz s účastníky Biologické olympiády, exkurze na Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, komentovaná prohlídka Vyšehradu i prezentace o mezinárodních geografických olympiádách.

V celkovém hodnocení ses zařadil mezi úspěšné řešitele. Co ti šlo nejlépe a co bylo nejtěžší?

Měl jsem pocit, že mi nejlépe šla vědomostní část, ale podle bodů mi nejlépe vyšla práce s atlasem. Nejtěžší byl asi multimediální test, protože u některých otázek jsem vůbec nevěděl, o co se jedná. Náročná byla také terénní část, hlavně kvůli délce – trvala zhruba šest hodin.

Se svým 20. místem jsem spokojený. Celostátní kolo bylo těžší než krajské a otázky mi asi tolik nesedly, ale jsem rád, že jsem se mezi nejlepší v republice dostal.

Jaká část zeměpisu tě nejvíce baví?

Nejvíce mě baví sledovat dění v jiných státech a obecně to, co se děje ve světě.

Připravoval ses na soutěž nějak speciálně?

Nijak zvlášť jsem se nepřipravoval. Snažil jsem se hlavně naučit rychle orientovat v atlase, protože jsem nebyl zvyklý pracovat právě s tím atlasem, který byl potřeba při soutěži.

Uvažuješ do budoucna i o studiu geografie?

Zatím žádné konkrétní plány nemám. Uvidíme, co bude.

Ondřejovi gratulujeme k výbornému výsledku a děkujeme za reprezentaci školy. Účast v celostátním kole Geografické olympiády je sama o sobě velkým úspěchem.

Rozhovor byl vytvořen ve spolupráci s Mojmírem Zemánkem.