Charakteristika ŠVP


Zaměření školy 

  • Gymnázium – všeobecné (osmileté)
  • Gymnázium – všeobecné (čtyřleté)
  • Gymnázium se sportovní přípravou (čtyřleté)
  • Střední odborná škola – Informační technologie (čtyřleté)
  • Střední odborná škola – Veřejnosprávní činnost (čtyřleté)
  • Praktická sestra v rámci Střední zdravotnické školy (čtyřleté)

Organizace přijímacího řízení

Přesná kritéria přijímacího řízení stanovuje ředitel školy v souladu se zákonem 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky MŠMT č. 353/2016 Sb., o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů.

Kritéria a organizace přijímacího řízení jsou zveřejňována na webových stránkách školy (www.gymjil.cz).

Přijímací řízení se sestává z:

  1. jednotné zkoušky z
    1. českého jazyka a literatury
    2. matematiky
  2. hodnocení průměrného prospěchu za poslední tři hodnocená období
  3. ústního pohovoru

Organizace maturitní zkoušky

Obsah a forma maturitní zkoušky

Profilová část maturitní zkoušky se skládá ze tří povinných zkoušek a maximálně dvou nepovinných zkoušek, žák si vybírá dvě zkoušky z předmětů:

  1. Ošetřovatelství
  2. Ošetřování nemocných
  3. Somatologie

Výchovné a vzdělávací strategie

Společné postupy na úrovni školy, uplatňované ve výuce i mimo výuku, jimiž škola cíleně utváří a rozvíjí klíčové kompetence žáků :

  • Kompetence k učení tím, že učitel vede studenty k systematickému pojetí procesu zpracovávání a vyhodnocování informací, k uvědomění si významového jádra sdělení.
  • Kompetence k řešení problémů tím, že učitel podněcuje v žácích snahu o samostatné nalezení řešení problémů, provokuje intelekt žáků otázkami jdoucími za povrchní pohled na skutečnosti.
  • Kompetence komunikativní tím, že učitel předkládá skupinové aktivity s přiřazením rolí a pravidel pro komunikaci, vyžaduje od studentů střídmé, jasné a logicky strukturované vyjádření, podporuje v žácích zájem o smysluplné využívání komunikačních prostředků včetně komunikace živé.
  • Kompetence sociální a personální tím, že učitel nabádá žáky k zodpovědnému přístupu k předmětu, řešení úkolů i k jiným každodenním aktivitám.
  • Kompetence občanské tím, že učitel na příkladech působení prvků z oblasti daného předmětu na společnost odhaluje studentům základní pravidla zapojení jedince do jejího chodu, učí žáky kriticky posuzovat jednotlivá řešení problémů z oblasti daného ve společnosti, oceňovat ta dobrá a užitečná a motivuje žáky k aktivnímu zapojení vlastní tvorbou.
  • Kompetence pracovní tím, že učitel zařazuje práci s technikou a různými materiály, podporuje žáky, aby stanovily vlastní postup práce, kontrolu výsledků a výsledky sami zhodnotili.
  • Kompetence k podnikavosti tím, že učitel vede žáka k uplatnění získaných dovedností a vědomostí v praxi.

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných

Žák se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP)

Žák, který k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění a užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření. Tito žáci mají právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření podle § 16 školského zákona.

Podpůrná opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou v naší škole uskutečňovány podle doporučení školského poradenského zařízení a přiznaného stupně podpory v jednotlivých vyučovacích předmětech. Vzdělávací obsah těchto předmětů přizpůsobujeme vzdělávacím možnostem a předpokladům žáka s přiznanými podpůrnými opatřeními v rámci přímé podpory, plánu pedagogické podpory (PLPP) nebo individuálního vzdělávacího plánu (IVP).

Podpůrná opatření realizuje škola. Vzdělávání žáků se SVP probíhá zpravidla formou individuální integrace v běžné třídě.

Žákům se SVP škola zajišťuje potřebnou podporu, vytváří jim vhodné podmínky a činí taková opatření, která jim pomohou zmírnit či odstranit potíže při vzdělávání a podpoří jejich osobnostní růst.

Podmínky vzdělávání žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními

Škola při vzdělávání žáků se SVP vychází z konkrétních zjištění, příp. z doporučení ŠPZ, přičemž uplatňuje:

  • zdravotní hlediska a respektuje individualitu a potřeby žáka,
  • využívá přiznaná podpůrná opatření,
  • uplatňuje princip diferenciace a individualizace při stanovování obsahu, forem a metod výuky,
  • umožňuje ze závažných důvodů, zejména zdravotních, uvolnění zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu nebo z provádění určitých činností,
  • umožňuje ze závažných důvodů, zejména zdravotních, upravit a formulovat očekávané výstupy, aby byly reálné a splnitelné, a výstupům přizpůsobit i výběr učiva,
  • zohlední přiznaná podpůrná opatření při hodnocení výsledků vzdělávání,
  • spolupracuje s rodiči (zákonnými zástupci žáka), školskými poradenskými zařízeními
  • a odbornými pracovníky školního poradenského pracoviště,
  • podporuje další vzdělávání pedagogických pracovníků se zaměřením na práci se žáky se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním.

Pravidla a průběh tvorby, realizace a vyhodnocení plánu pedagogické podpory a individuálního vzdělávacího plánu

Plán pedagogické podpory

Je minimální úprava metod, organizace a hodnocení vzdělávání pro žáka, u kterého se projevuje potřeba úprav ve vzdělávání nebo školských službách či zařazení do kolektivu. PLPP zpracovává škola. Na jeho realizaci se podílí třídní učitel, vyučující předmětu a výchovný poradce. S PLPP  podpory musí být seznámeni všichni vyučující a zákonní zástupci. Škola vyhodnocuje naplnění cílů nejpozději do 3 měsíců od zahájení podpory.

Individuální vzdělávací plán

Je podpůrné opatření pro žáky od 2. stupně podpůrných opatření. IVP žáka zpracovává škola na základě doporučení školského poradenského zařízení (dále jen ŠPZ) a žádosti zletilého žáka nebo zákonného zástupce. Ředitel školy povoluje svým rozhodnutím IVP na základě § 18 školského zákona.

V IVP je určena zvláštní organizace výuky a délka vzdělávání při zachování obsahu a rozsahu vzdělávání stanoveného školním vzdělávacím programem.

Žák popř. jeho zákonný zástupce je seznámen s průběhem IVP a s termíny zkoušek.

U každého žáka je sestavován IVP tak, aby respektoval jeho potřeby při zachování platných právních předpisů. Individuální vzdělávací plán je součástí dokumentace žáka a v daném školním roce; za jeho vedení odpovídá třídní učitel. Naplňování IVP vyhodnocuje školské poradenské zařízení ve spolupráci se školou nejméně jednou ročně.

Nadaný žák

Jedinec, který při adekvátní podpoře vykazuje ve srovnání s vrstevníky vysokou úroveň v jedné či více oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech.

Mimořádně nadaný žák

Žák, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech.

Zjišťování mimořádného nadaní včetně vzdělávacích potřeb žáka provádí ŠPZ ve spolupráci s vyučujícími školy.

Zabezpečení výuky žáků nadaných a mimořádně nadaných

K rozvoji nadání žáků může ředitel školy odlišně upravit organizaci vzdělávání dle § 17 školského zákona.

Péči o nadané žáky koordinuje výchovný poradce. Vzdělávání zajišťují učitelé jednotlivých vyučovacích předmětů.

Hlavní úkoly v práci s nadaných a mimořádně nadanými žáky:

  • podpořit individuální přístup,
  • využívat alternativní metody a formy práce,
  • obohacovat učivo (v rámci RVP);
  • umožnit samostatnou práci v hodinách a alternativní domácí úkoly,
  • používat formativní hodnocení žáka (dle jeho vstupní úrovně),
  • respektovat aktuální úroveň znalostí a dovedností,
  • omezit opakování již zvládnutého učiva
  • vkládat do výuky učivo, které je doplňujícím a rozšiřujícím,
  • uplatňovat pestré didaktické přístupy ke zpracování a tlumočení učiva,
  • volit práci s doplňkovými zdroji,
  • podporovat samostatnou žákovskou práci v oblasti práce s informacemi,
  • umožnit pracovat vlastním tempem,
  • respektovat vlastní způsoby řešení problémů,
  • nabízet úlohy na rozvoj kritického myšlení a tvořivosti,
  • podporovat samostatné řešení problémů,
  • zapojovat žáky do soutěží a olympiád aj.

Pro mimořádně nadaného žáka je možné sestavit plán pedagogické podpory. PLPP sestavuje třídní učitel nebo učitel konkrétního vyučovacího předmětu za pomoci výchovného poradce. Před jeho zpracováním budou probíhat rozhovory s jednotlivými vyučujícími s cílem stanovit např. metody práce s žákem, způsob kontroly osvojení znalostí a dovedností.

Učitel může v rámci podpůrných opatření I. stupně používat u žáků s vyšším nadáním následující pomůcky:

  • alternativní učebnice a pracovní materiály,
  • encyklopedie, odbornou literaturu,
  • didaktické, deskové a karetní hry,
  • speciální výukové počítačové programy,
  • soupravy pro přírodovědné pokusy a pozorování.

PLPP je minimální úprava metod, organizace a hodnocení vzdělávání pro žáka, u kterého se projevuje potřeba úprav ve vzdělávání nebo školských službách či zařazení do kolektivu. PLPP zpracovává škola. Na jeho realizaci se podílí třídní učitel, vyučující předmětu a výchovný poradce. S plánem pedagogické podpory musí být seznámeni všichni vyučující a zákonní zástupci. Škola vyhodnocuje naplnění cílů nejpozději do 3 měsíců od zahájení podpory.

Ředitel školy může s písemným doporučením školského poradenského zařízení povolit nezletilému žákovi s mimořádným nadáním na žádost jeho zákonného zástupce a zletilému žákovi na jeho žádost vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu s ohledem na jeho osobnost a druh nadání. Smyslem IVP je hledat schopnosti a dovednosti dítěte, které je potřeba dále rozvíjet. IVP mimořádně nadaného žáka sestavuje třídní učitel ve spolupráci s učiteli vyučovacích předmětů, ve kterých se projevuje mimořádné nadání žáka, s výchovným poradcem a ŠPZ. IVP mimořádně nadaného žáka má písemnou podobu a při jeho sestavování spolupracuje třídní učitel s rodiči mimořádně nadaného žáka.

Naplňování IVP vyhodnocuje ŠPZ ve spolupráci se školou nejméně jednou ročně.