Dne 12.11.2012 se zúčastnili žáci třetích a čtvrtých ročníků přednášky RNDr. Pavly Čapkové, DrSc. a RNDr. Marka Malého, Ph.D. z ústecké Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (UJEP).

V úvodu jsme byli informováni o možnosti studia na této univerzitě, o univerzitě samotné a dalším vyžití v blízkém okolí.

Poté již následovalo hlavní téma- aplikovaná nanotechnologie, která je v Ústí n. L. nově akreditovaným programem. Nanotechnologie využívají drobné  částice ve velikosti od 1 do 100 nm (1 nm = 0.000 000 001 m) a výzkumníci je považují za jednu z nejdůležitějších součástí technologického rozvoje pro nadcházející období. Využití nanotechnologií je totiž opravdu velmi široké a další možnosti jsou ve stádiu výzkumu. Předpokládá se, že nanotechnologiemi by se dalo pomocí speciálních metod léčit mnoho různých vážných onemocnění, např. AIDS.

Více informací můžete najít přímo v prezentovaných materiálech:

Základní informace o UJEP a nanotechnologiích ke stažení zde.
Podrobnější prezentace nanotechnologií + modelování na PC zde.

17. října se konalo testování v Turnově. Z našeho gymnázia se ho účastnili čtyři studenti – Kateřina Tuláčková, Petra Škvorová, Jaroslav Cerman a já Eliška Křivá.

Testy trvaly 90 minut čistého času. Měly určit, v jakých oblastech jsme nadprůměrní a v čem bychom se měli ještě zdokonalit. Byly rozděleny na tři části – jazyk, matematika a paměť.

V jazykové části byly úlohy typu: jaké slovo se má k druhému ve stejném poměru jako zadaná dvojice (velký : malý – smutný : ???) nebo které slovo se hodí do věty. Podle mě byla tato část nejsložitější.

Matematická část se skládala z příkladů se zlomky i odmocninami. Dále dosazování znamének mezi čísla, aby vznikl správný výsledek. A nejtěžší bylo převracení krychlí.

Poslední úkol byl zapamatovat si sérii slov a obrazců.

Výsledky testu se dozvíme ve středu.

Jsme všichni vděční za šanci účastnit se tohoto testování a už se těšíme na náš první workshop.

Ilustrační foto

Naše bývalá spolužákyně Áďa Pršalová má jeden obří koníček, o němž možná většina z vás ví, a tím
je fotografování. Svým velikým umem a kvalitní technikou dokáže pořídit opravdu zajímavé
a působivé fotografie, z nichž některé publikuje
na své webové stránky – určitě se na ně podívejte a prohlédněte si Ádinu tvorbu!

O víkendu 15. – 16. září se konal kurz Nadaného žáka oborů chemie, biologie, technický základ a informační technologie. Od nás  z Jilemnice se ho účastnilo sedm studentů – Káťa Koucká, Vojta Vrba, Verča Hájková, Péťa Škvorová, Amálka Křivá, Jarda Cerman a já.

Už v pátek v šest hodin večer jsme se setkali na Malé Skále v táborovém areálu. Přivítala nás Lenka Krupařová, která má celý projekt na starosti. Celkem se nás sešlo třicet dva bezva lidí.  Nahromadili jsme se ve společenské místnosti, kde jsme se pod vedením tří psychologů seznamovali netradičním způsobem. Hráli jsme spoustu zajímavých her.

Ráno byl budíček v osm hodin a hned po něm rozcvička v podobě přenášení lentilek „přisosnutých“ k brčkům . Snídaně byla super. Dopoledne bylo trochu mokro, ale i přesto jsme šli hrát skalní golf. Skalní golf se hraje v týmech osmi lidí, kde každý má přesně určené pořadí svých odpalů. Cílem hry je dostat míček do jamky na co nejméně odpalů – ale místo golfových holí jsme mohli používat pouze klacky. Hodinu jsme běhali po lese s klackama a snažili se trefit míček

Po obědě jsme se věnovali další týmové činnosti – stavění mostů. Opět jsme byli rozděleni do čtyř týmů po osmi lidech. Každá skupina dostala dva stoly, od sebe vzdálené asi metr. Naším úkolem bylo propojit stoly mostem dost silným na to, aby se po něm dokázalo zkoulet  vejce. K dispozici jsme měli 24 špejlí, asi 40 papírů (formát A4), dvě tuby lepidla a kilometry lepící pásky. Soutěž byla ztížená tím, že tým se musel rozdělit na dvě skupiny, každá pracovala u jednoho stolu a mezi dvěma stoly se nesměly předávat informace ani pomůcky. Za čtyřicet minut práce byly hotovy čtyři mosty – Vejcovod, Vejcový dopravník, Prohnutý most  Most do nebe (tento most byl přichycen izolepou až ke stropu, aby vydržel váhu vajíčka!). Bezvadně jsme si zahráli na konstruktéry, ale hlavně jsme pracovali v týmu, ve kterém každý chtěl předvést to nejlepší.

Po večeři jsme z místnosti odklidili stoly a židle a mohla se rozpoutat diskotéka. Snad první diskotéka, na které se hrála i česká polka.

V neděli ráno jsme si zabalili a vyměnili kontakty. Už se těšíme, až se znovu všichni uvidíme.

Jsme rádi, že nám byla poskytnuta možnost účastnit se projektu Pracujeme s nadanými žáky i s žáky ohroženými předčasným odchodem ze vzdělání.