Příprava dihydrátu síranu vápenatého Tento chemický kroužek proběhl 23. 5. 2013. Připravovali jsme si dihydrát síranu vápenatého. Použili jsme k tomu 25 cm krychlových roztoku chloridu vápenatého a zředěný roztok kyseliny sírové:
...
Exkurze - Univerzita Pardubice Dne 14. května, se třída septima zúčastnila exkurze na Univerzitu v Pardubicích.
Návštěva se týkala především Chemicko-technologické fakulty, kde nám byl poskytnut neuvěřitelný komfort v podobě vel...
Exkurze v Nové Pace V pátek 3. května se třídy kvarta a kvinta vydaly do Nové Paky. Měli jsme docela nabitý program - podívali jsme se do městského muzea, do Suchardova domu, navštívili jsme místní pivovar a nakonec nás ...
Tomáš Pajurek
Dne 24.5.2012 se uskutečnila předposlední hodina chemického kroužku. Úspěšně jsme provedli 3 zajímavé a neobvyklé pokusy. Reakci brómu s hliníkem, skákající sodík a hoření cukru s popelem jako katalyzátorem.
Reakce brómu s hliníkem
Jako všechny halogeny, tak i bróm Br2 je velice jedovatý. S bezpečnostních a zdravotních důvodů jsme tedy byli nuceni provést tuto reakci venku, mimo laboratoř. Ve zkumavce umístěné na stojanu jsme smíchali bróm s práškovým hliníkem. Výsledkem byla velice bouřlivá reakce za vzniku bromidu hlinitého AlBr3.
2 Al + 3 Br2 → 2 AlBr3
Skákající sodík
Jedná se o téměř žertovný pokus. Do zkumavky nalijeme nejdříve destilovanou vodu s lakmusem a poté opatrně přilijeme benzín. Jelikož má benzín menší ρ než voda, kapaliny se nesmíchají. Lakmus slouží jako důkaz zásaditosti roztoku po následném vložení Na.
Během reakce sodíku s vodou vzniká vodík, který však kvůli vrstvě benzínu nemůže volně unikat a tvoří bublinky. Ty vznikají především v místě reakce, tedy na spodní části sodíku, na které dochází ke kontaktu s vodou. Tyto bublinky vynášejí sodík nahoru do benzínové vrstvy, kde se postupně uvolňují a sodík padá vlastní vahou zpět, až se opět dotkne vodní vrstvy a proces se opakuje.
2 Na +2 H2O → 2 NaOH + H2
Hoření cukru s popelem jako katalyzátorem
K tomuto pokusu jsme potřebovali pouze kahan, kleště, kostku cukru a cigaretový popel. Nejdříve jsme ověřili, že samotné zahřívání cukru na kahanem k ničemu nevede (pokud tedy nemáme chuť na karamel). Ovšem po obalení v cigaretovém popelu a opětovném zahříváním nad kahanem, cukrová kostka vzplála. Cigaretový popel jsme tedy využili jako účinný katalyzátor.
Nejnovější komentáře