Projekt Trojlístek Ve dnech 11. a 12. března 2013 si žáci tercie a kvarty mohli vyzkoušet spoustu zajímavých pokusů. Probíhal totiž projekt Trojlístek. Projekt Trojlístek se zaměřuje na podporu chemie, biologie a fyziky...- Pokusy s vápencem 5. dubna se uskutečnil další chemický kroužek. Tentokrát jsme prováděli pokusy s vápencem. Sehnali jsme kamínky vápence, které jsme ponořili do vody a do ní pak kápli fenoftalein, abychom podle zbarv...
- Výroba mýdla Dne 10. 1. 2013 se opět sešel tým mladých nadějných jilemnických chemiků (či pouze nadšenců zajímavých jevů) a z tohoto odpoledne jsme vynalezli mýdlo. Ano, ano, mám mírně velké zpoždění, za něž se om...
Reakce brómu s Al, skákající Na a hoření cukru s popelem jako katalyzátorem
Dne 24.5.2012 se uskutečnila předposlední hodina chemického kroužku. Úspěšně jsme provedli 3 zajímavé a neobvyklé pokusy. Reakci brómu s hliníkem, skákající sodík a hoření cukru s popelem jako katalyzátorem.
Reakce brómu s hliníkem
Jako všechny halogeny, tak i bróm Br2 je velice jedovatý. S bezpečnostních a zdravotních důvodů jsme tedy byli nuceni provést tuto reakci venku, mimo laboratoř. Ve zkumavce umístěné na stojanu jsme smíchali bróm s práškovým hliníkem. Výsledkem byla velice bouřlivá reakce za vzniku bromidu hlinitého AlBr3.
2 Al + 3 Br2 → 2 AlBr3
Skákající sodík
Jedná se o téměř žertovný pokus. Do zkumavky nalijeme nejdříve destilovanou vodu s lakmusem a poté opatrně přilijeme benzín. Jelikož má benzín menší ρ než voda, kapaliny se nesmíchají. Lakmus slouží jako důkaz zásaditosti roztoku po následném vložení Na.
Během reakce sodíku s vodou vzniká vodík, který však kvůli vrstvě benzínu nemůže volně unikat a tvoří bublinky. Ty vznikají především v místě reakce, tedy na spodní části sodíku, na které dochází ke kontaktu s vodou. Tyto bublinky vynášejí sodík nahoru do benzínové vrstvy, kde se postupně uvolňují a sodík padá vlastní vahou zpět, až se opět dotkne vodní vrstvy a proces se opakuje.
2 Na +2 H2O → 2 NaOH + H2
Hoření cukru s popelem jako katalyzátorem
K tomuto pokusu jsme potřebovali pouze kahan, kleště, kostku cukru a cigaretový popel. Nejdříve jsme ověřili, že samotné zahřívání cukru na kahanem k ničemu nevede (pokud tedy nemáme chuť na karamel). Ovšem po obalení v cigaretovém popelu a opětovném zahříváním nad kahanem, cukrová kostka vzplála. Cigaretový popel jsme tedy využili jako účinný katalyzátor.
Nejnovější komentáře