Exkurze v Nové Pace V pátek 3. května se třídy kvarta a kvinta vydaly do Nové Paky. Měli jsme docela nabitý program - podívali jsme se do městského muzea, do Suchardova domu, navštívili jsme místní pivovar a nakonec nás ...
Exkurze chemického semináře - Devro V pondělí 15. dubna se studenti navštěvující chemický seminář zúčastnili exkurze v masné výrobě firmy Devro v Hrabačově - Jilemnici, která se specializuje na výrobu a prodej potravinářských obalů a ko...
Projekt Trojlístek Ve dnech 11. a 12. března 2013 si žáci tercie a kvarty mohli vyzkoušet spoustu zajímavých pokusů. Probíhal totiž projekt Trojlístek. Projekt Trojlístek se zaměřuje na podporu chemie, biologie a fyziky...
V pátek 3. května se třídy kvarta a kvinta vydaly do Nové Paky. Měli jsme docela nabitý program – podívali jsme se do městského muzea, do Suchardova domu, navštívili jsme místní pivovar a nakonec nás cesta zavedla do řeckokatolického dřevěného kostelíku z Podkarpatské Rusi.
Zatímco se kvinta vydala do muzea, kvarta si šla prohlédnout Suchardův dům, který se nachází hned v protější ulici. Suchardův dům byl dostavěn v roce 1896. Pyšní se pěkným betlémem a jsou zde také vystaveny předměty týkající se historie města. Mohli jsme vidět například ozdoby a sochy z různých budov, obrazy, i věci každodenní potřeby, které se tenkrát používaly. Byla tam také harfa, kterou chudák muzikant zapomněl v hospodě, když ho vyhodili za to, že špatně hrál.
Před muzeum jsme si nejprve prohlédli největší zkamenělý kmen přesličky. V muzeu jsme si zopakovali geologickou stavbu České republiky a následně jsme se prostřednictvím fosílií podívali milióny let do minulosti. Prohlédli jsme si zkamenělé přesličky, trilobity, hlavonožce a jiné živočichy. Také jsme si vysvětlili rozdíl mezi zkamenělinou a fosílií. Některé studenty to moc nezajímalo, ale paní profesorka Hercoková byla vysloveně „ve svém živlu“. V druhém patře nás čekala klenotnice a nádherně broušené drahokamy. Jejich zbarvení se liší podle lokality. A nahoře ve třetím patře nás zaujala výstava obrazů, které údajně namalovali duchové. Tato expozice nese název „Spiritismus v Podkrkonoší“.
Jakmile se obě skupiny vystřídaly, nasedli jsme do autobusu a vyrazili do pivovaru. Nebudeme si nic nalhávat, tam se těšili všichni. Opět jsme se rozdělili na skupinky a hurá dovnitř. Byl nám vysvětlen celý postup výroby od zrníčka až po lahev, prohlédli jsme si celý pivovar a dozvěděli jsme se i něco z historie. Původně tu pivovar byl už v roce 1357, ale pak celé město včetně pivovaru v roce 1563 shořelo. Současný pivovar zahájil provoz 25. července 1872. K výrobě piva používají vodu z vlastního artézského pramene, vlastní slad z ječmene (který jsme mohli přímo ve sladovně i ochutnat), žatecký chmel a pivovarské kvasnice.
Než jsme se vydali domů, zdrželi jsme se ještě na chvíli prohlídkou řeckokatolického kostelíku, který byl v Podkarpatské Rusi rozebrán a převezen do Nové Paky. Je docela maličký a ani nečekejte výzdobu jako v barokním kostele. Přesto je to v České republice unikát a stojí za to si ho prohlédnout.
Foto: Žáci kvarty a kvinty
V pondělí 15. dubna se studenti navštěvující chemický seminář zúčastnili exkurze v masné výrobě firmy Devro v Hrabačově – Jilemnici, která se specializuje na výrobu a prodej potravinářských obalů a kolagenních střev pro masné a mlékárenské výrobky. Proběhla zároveň přednáška o způsobu jejich výroby.
Jak nám bylo řečeno, hlavní surovinou pro výrobu kolagenních střev je spodní vrstva hovězí kůže, která je dovážena již nakonzervovaná solí a vápnem. Těchto chemikálií se musí před dalším zpracováním zbavit. Dále kůže projde několika fázemi, kdy se máčí, řeže, pasíruje atd. Při poslední fázi má podobu nekonečně dlouhého střívka, které je později navíjeno na cívky. Tohoto střívka je firma schopna denně vyprodukovat až několik set kilometrů. Z každé fáze výroby jsou odebírány vzorky, u kterých se testuje například obsah vody, elasticita nebo přítomnost toxických látek.
Všem se nám tato exkurze líbila a většina z nás se dozvěděla spoustu nových a zajímavých věcí.
Ve dnech 11. a 12. března 2013 si žáci tercie a kvarty mohli vyzkoušet spoustu zajímavých pokusů. Probíhal totiž projekt Trojlístek. Projekt Trojlístek se zaměřuje na podporu chemie, biologie a fyziky. Naše škola si vybrala chemii a za to jsme moc rádi, protože se všichni bavili.
V pondělí se projektu účastnili žáci tercie, kteří si mohli vyzkoušet například chromatografii a zkoumání otisků prstů. V úterý kvarta izolovala DNA a analyzovala zeminu. Každá třída se rozdělila na skupiny. Skupiny si potom vybraly stůl, kde se prováděl daný pokus (nebo více pokusů, pokud byly lehčí). Během dne se všichni prostřídali. Zároveň každá skupina dostala za úkol vytvořit prezentaci o pokusu, který prováděla jako první. Tyto prezentace si všichni navzájem předvedli v pátek 15. března.
Součástí projektu byla i přednáška o výrobě animovaného filmu. Přednášejícím byl Daniel Sýkora. Měli jsme dokonce možnost vyzkoušet si programy, které tuto práci ulehčují (např. LazyBrush, ukázku, jak pracuje najdete na adrese: http://www.youtube.com/watch?v=XTUefe5HGKU). Tato přednáška probíhala také v pátek.
5. dubna se uskutečnil další chemický kroužek. Tentokrát jsme prováděli pokusy s vápencem.
Sehnali jsme kamínky vápence, které jsme ponořili do vody a do ní pak kápli fenoftalein, abychom podle zbarvení zjistili, zda se jedná o kyselinu či zásadu. Voda se však nezbarvila.
Kamínky vápence jsme tedy vzali do kleští a zahřívali nad plynovým kahanem. V ohni vápenec zbělal.
Rovnice pálení vápna::
CaCO3 → CaO + CO2
Rozpálené kamínky vápence jsme dali do vody, hladina se bíle zakalila. Vzniklou bílou suspenzi jsme tedy museli zfiltrovat. Získaný bezbarvý filtrát se nazývá vápenná voda. Odlili jsme trochu do zkumavky a kápli fenoftalein. Roztok se zbarvil do červenofialova díky přítomnosti hydroxidu vápenatého Ca(OH)2.
To znamená, že se jedná o zásadu.
Rovnice výroby hašeného vápna( hydroxid vápenatý):
CaO + H2O → Ca(OH)2
Dále jsme si vzali trubičku a do vápenné vody foukali. Tím jsme získali zakalený roztok. Vápenná voda se mléčně zakaluje průchodem oxidu uhličitého protože se sráží vznikající uhličitan vápenatý, což lze zapsat rovnicí: Ca(OH)2 + CO2 → CaCO3 + H2O.
Když jsme foukali ještě více, probíhala tato reakce: CaCO3 + CO2 + H2O. → Ca(HCO3)2
Jelikož je vzniklý hydrogenuhličitan vápenatý rozpustný ve vodě, zákal zmizí. Kápneme do něj fenoftalein, ale nedojde k žádnému zbarvení. Jak to? Protože roztok už neobsahuje hydroxid vápenatý. Takže se nejedná o zásadu ani o kyselinu.
Naším pokusem jsme také zjistili, jak je to s krasovými jevy:
Hydrogenuhličitan vápenatý vzniká v přírodě působením vody a oxidu uhličitého na horniny tvořené uhličitanem vápenatým.
CaCO3 + CO2 + H2O. → Ca(HCO3)2
Následným zpětným rozkladem hydrogenuhličitanu vápenatého na oxid uhličitý, vodu a uhličitan vápenatý vznikají krápníky.
Ca(HCO3)2 → CaCO3 + CO2 + H2O
Dne 13. března 2013 se 11 studentů jilemnického gymnázia zúčastnilo představení Návštěvy u pana Greena. Hlavních rolí se ujali pan Stanislav Zindulka (pan Green) a pan Matěj Hádek (Ross Gardiner). Legrační, dojímající příběh lásky a odpuštění napsal Jeff Baron. Hru zrežíroval Vladimír Michálek. O čem hra je: Pan Green a Ross Gardiner se setkávají díky tomu, že Ross je odsouzen za stražení pana Greena a musí mu týden co týden vypomáhat. Mezi sebou mají rozdíl dvě generace, začíná to jako komedie kontrastu kultur, ale vyvine se v příběh o osamocenosti, předsudků a netolence. Postupem časem se spřátelí. Odhalují se tajemství a prověřují se lidské vztahy.
Z hry návštevy u pana Greena
Nejnovější komentáře