Příprava dihydrátu síranu vápenatého Tento chemický kroužek proběhl 23. 5. 2013. Připravovali jsme si dihydrát síranu vápenatého. Použili jsme k tomu 25 cm krychlových roztoku chloridu vápenatého a zředěný roztok kyseliny sírové:
...
Exkurze - Univerzita Pardubice Dne 14. května, se třída septima zúčastnila exkurze na Univerzitu v Pardubicích.
Návštěva se týkala především Chemicko-technologické fakulty, kde nám byl poskytnut neuvěřitelný komfort v podobě vel...
Exkurze v Nové Pace V pátek 3. května se třídy kvarta a kvinta vydaly do Nové Paky. Měli jsme docela nabitý program - podívali jsme se do městského muzea, do Suchardova domu, navštívili jsme místní pivovar a nakonec nás ...
Tento chemický kroužek proběhl 23. 5. 2013. Připravovali jsme si dihydrát síranu vápenatého. Použili jsme k tomu 25 cm krychlových roztoku chloridu vápenatého a zředěný roztok kyseliny sírové:
V kádince jsme roztok chloridu vápenatého na 45°C až 50°C a pak jsme do něj za neustálého míchání přidávali roztok kyseliny sírové. Kádinku jsme poté ochladili pod tekoucí vodou. Tím se nám dihydrát síranu vápenatého vyloučil a klesnul ke dnu kádinky – vznikl bílý zákal. Dihydrát jsme nechali usadit na dně a poté jsme roztok dekantovali destilovanou vodou.
Dekantace je způsob čistění pevné látky. K látce přidáme kapalinu, ve které se nerozpouští. Vše promícháme, pevnou látku necháme usadit a kapalinu s rozpuštěnými nečistotami slijeme.
Dekantaci jsme několikrát opakovali. Pak jsme směs přefiltrovali a znovu na filtru promyli destilovanou vodou. Poté jsme směs profiltrovali i ethanolem a vznikla nám sraženina.
Vyrobený sádrovec měl vzhled bílého prášku. Potom jsme ho žíhali ve zkumavce, přičemž se částečně odpařovala voda a vznikala sádra :
Nakonec jsme k sádře přidali opět vodu a rozmíchali na hustou kašičku. Sádra rychle tuhla, protože se měnila opět na dihydrát síranu vápenatého.
Při tuhnutí sádra ztvrdne a zvětší svůj objem. Toho se využívá například při výrobě sádrových odlitků či opravách otvorů v omítkách apod.
Fotogalerie:
Dne 14. května, se třída septima zúčastnila exkurze na Univerzitu v Pardubicích.
Návštěva se týkala především Chemicko-technologické fakulty, kde nám byl poskytnut neuvěřitelný komfort v podobě velice příjemných proděkanů a profesorů, kteří nám referovali o Univerzitě jako takové a o specializované fakultě, kvůli které jsme vlastně vážili zdlouhavou cestu vlakem.
V pátek 3. května se třídy kvarta a kvinta vydaly do Nové Paky. Měli jsme docela nabitý program – podívali jsme se do městského muzea, do Suchardova domu, navštívili jsme místní pivovar a nakonec nás cesta zavedla do řeckokatolického dřevěného kostelíku z Podkarpatské Rusi.
Zatímco se kvinta vydala do muzea, kvarta si šla prohlédnout Suchardův dům, který se nachází hned v protější ulici. Suchardův dům byl dostavěn v roce 1896. Pyšní se pěkným betlémem a jsou zde také vystaveny předměty týkající se historie města. Mohli jsme vidět například ozdoby a sochy z různých budov, obrazy, i věci každodenní potřeby, které se tenkrát používaly. Byla tam také harfa, kterou chudák muzikant zapomněl v hospodě, když ho vyhodili za to, že špatně hrál.
Před muzeum jsme si nejprve prohlédli největší zkamenělý kmen přesličky. V muzeu jsme si zopakovali geologickou stavbu České republiky a následně jsme se prostřednictvím fosílií podívali milióny let do minulosti. Prohlédli jsme si zkamenělé přesličky, trilobity, hlavonožce a jiné živočichy. Také jsme si vysvětlili rozdíl mezi zkamenělinou a fosílií. Některé studenty to moc nezajímalo, ale paní profesorka Hercoková byla vysloveně „ve svém živlu“. V druhém patře nás čekala klenotnice a nádherně broušené drahokamy. Jejich zbarvení se liší podle lokality. A nahoře ve třetím patře nás zaujala výstava obrazů, které údajně namalovali duchové. Tato expozice nese název „Spiritismus v Podkrkonoší“.
Jakmile se obě skupiny vystřídaly, nasedli jsme do autobusu a vyrazili do pivovaru. Nebudeme si nic nalhávat, tam se těšili všichni. Opět jsme se rozdělili na skupinky a hurá dovnitř. Byl nám vysvětlen celý postup výroby od zrníčka až po lahev, prohlédli jsme si celý pivovar a dozvěděli jsme se i něco z historie. Původně tu pivovar byl už v roce 1357, ale pak celé město včetně pivovaru v roce 1563 shořelo. Současný pivovar zahájil provoz 25. července 1872. K výrobě piva používají vodu z vlastního artézského pramene, vlastní slad z ječmene (který jsme mohli přímo ve sladovně i ochutnat), žatecký chmel a pivovarské kvasnice.
Než jsme se vydali domů, zdrželi jsme se ještě na chvíli prohlídkou řeckokatolického kostelíku, který byl v Podkarpatské Rusi rozebrán a převezen do Nové Paky. Je docela maličký a ani nečekejte výzdobu jako v barokním kostele. Přesto je to v České republice unikát a stojí za to si ho prohlédnout.
Foto: Žáci kvarty a kvinty
V pondělí 15. dubna se studenti navštěvující chemický seminář zúčastnili exkurze v masné výrobě firmy Devro v Hrabačově – Jilemnici, která se specializuje na výrobu a prodej potravinářských obalů a kolagenních střev pro masné a mlékárenské výrobky. Proběhla zároveň přednáška o způsobu jejich výroby.
Jak nám bylo řečeno, hlavní surovinou pro výrobu kolagenních střev je spodní vrstva hovězí kůže, která je dovážena již nakonzervovaná solí a vápnem. Těchto chemikálií se musí před dalším zpracováním zbavit. Dále kůže projde několika fázemi, kdy se máčí, řeže, pasíruje atd. Při poslední fázi má podobu nekonečně dlouhého střívka, které je později navíjeno na cívky. Tohoto střívka je firma schopna denně vyprodukovat až několik set kilometrů. Z každé fáze výroby jsou odebírány vzorky, u kterých se testuje například obsah vody, elasticita nebo přítomnost toxických látek.
Všem se nám tato exkurze líbila a většina z nás se dozvěděla spoustu nových a zajímavých věcí.
Ve dnech 11. a 12. března 2013 si žáci tercie a kvarty mohli vyzkoušet spoustu zajímavých pokusů. Probíhal totiž projekt Trojlístek. Projekt Trojlístek se zaměřuje na podporu chemie, biologie a fyziky. Naše škola si vybrala chemii a za to jsme moc rádi, protože se všichni bavili.
V pondělí se projektu účastnili žáci tercie, kteří si mohli vyzkoušet například chromatografii a zkoumání otisků prstů. V úterý kvarta izolovala DNA a analyzovala zeminu. Každá třída se rozdělila na skupiny. Skupiny si potom vybraly stůl, kde se prováděl daný pokus (nebo více pokusů, pokud byly lehčí). Během dne se všichni prostřídali. Zároveň každá skupina dostala za úkol vytvořit prezentaci o pokusu, který prováděla jako první. Tyto prezentace si všichni navzájem předvedli v pátek 15. března.
Součástí projektu byla i přednáška o výrobě animovaného filmu. Přednášejícím byl Daniel Sýkora. Měli jsme dokonce možnost vyzkoušet si programy, které tuto práci ulehčují (např. LazyBrush, ukázku, jak pracuje najdete na adrese: http://www.youtube.com/watch?v=XTUefe5HGKU). Tato přednáška probíhala také v pátek.
Nejnovější komentáře