gymnázium, sportovní gymnázium, výpočetní technika, právo a veřejná správa
Exact matches only
Search in title
Search in content
Search in posts
Search in pages

Všeobecné informace

O minulém víkendu uspořádal oddíl VSK Humanita společně s ČKS SKI Jilemnice III. kolo VŠ ligy v běhu na lyžích. Centrem závodu se premiérově stala nová budova v areálu Hraběnka.  V sobotu se závodilo na delších tratích volnou technikou, v neděli pak byly na programu smíšené štafety, první dva úseky klasicky a druhé dva volně. Na snímku si jede Adam Matouš pro vítězství na trati 30 km.

Nedělním štafetám přálo počasí. Na sluncem zalitých tratích si naši běžci na lyžích z chutí zazávodili. A obsadili 1., 2., 4., 5. a 8. místo.

Výsledky závodů

Následující víkend nás čeká MČR dorostu v Jablonci nad Nisou, opět v náročném třídenním programu.

O víkendu pořádá ČKS SKI Jilemnice další ročník Jilemnické 50. Závody se letos uskuteční na tratích v Roudnici, kde jsou zatím vynikající podmínky.

Poslední předvánoční den roku 2017 patřil tradičnímu volejbalovému klání jednotlivých tříd vyššího gymnázia a SOŠ. Do turnaje se tentokrát přihlásilo zřejmě rekordních 11 týmů, chyběla pouze 4.IV. Jednotlivé zápasy probíhaly nejprve ve třech základních skupinách (dvě čtyřčlenné a jedna tříčlenná), ze kterých postoupily do playoff čtyři nejlepší týmy – tři vítězové a úspěšnější tým na druhém místě čtyřčlenných skupin. Ze semifinálových soubojů postoupily do finále favorizované týmy 8.O a 4.AB (podobně jako před dvěma lety), o třetí místo si to rozdaly třídy 1.AB a 2.AB. Oba zápasy byly náročné a vyrovnané, rozhodoval vždy až třetí zkrácený set. V nich byly úspěšnější týmy 2.AB a 8.O. Druháci tak obsadili celkové 3. místo a vítězství obhájila po velkém boji 8.O. Čtvrťáci pod vedením svého zkušeného třídního učitele a za vydatné podpory svých spolužáků byli těžkým soupeřem, ale na drtivé smeče Brejka a Fídi to stačit nemohlo a získali tedy pomyslné stříbrné medaile. Oktáva tak dokázala vyhrát (jestli mě paměť neklame) všechny čtyři poslední vánoční turnaje, ačkoliv letos byla nucena nastoupit ve výrazně pozměněné sestavě. Skvělý výkon předvedl tradičně zejména kapitán Vojta, zraněný Martin a spolehlivá Lenka, příjemným překvapením byly i výkony „nováčků“ Luboše, Vojtěcha a Jardy.  Pochvalu si ale zaslouží i další týmy, např. 5.O, kterou reprezentovalo 9 z 10 jejích žáků!

Kdo převezme vítězný pytlíček bonbónů příští rok, nevíme, jisté je pouze to, že letošní finalisté to už nebudou. Popřejme jim zdatné následovníky a poděkujme všem, kteří se nebáli turnaje zúčastnit, dále pak všem rozhodčím, kteří to v bouřlivé atmosféře neměli vždy jednoduché a v neposlední řadě organizátorům celého turnaje – Mgr. Janě Kuříkové a Mgr. Vojtěchu Šrámkovi.

Sportu zdar a volejbalu zvláště!

 

Skupina, vesměs již zcestovalých studentů, se za doprovodu zkušeného organizátora exkurzí, historika Mgr. Zdeňka Nováka, LL.M.
a ,,překladatelky“ a znalkyně Vídně Mgr. Jany Koudelkové, vypravila poznávat krásy ,,našeho bývalého hlavního města“.

Pomyslné kroky se ubíraly nejprve přes vánoční Prahu a odtud již autobusem do Vídně. Ještě rozespalé nás zastihlo centrum města se svými širokými bulváry s reprezentativní barokní, klasicistní i secesní architekturou a majestátní gotickou katedrálou sv. Štěpána. Prošli jsme císařským sídlem Hofburg. Odevšad na nás dýchala minulá století a vyhlášené vídeňské kavárny.

Císařský zámek Schönbrunn, který je vskutku věrný svému jménu, na nás velmi zapůsobil. Interiérům dominující obrazy téměř legendární ženy Franze Josefa, pohádkově krásné císařovny Sissi, dotvořily atmosféru letního sídla rakouských vladařů.

Večerní návštěva tradičních vánočních trhů umožnila ochutnat různé speciality, dokonale vstřebat atmosféru pulsující metropole a úspěšně tak zakončit náročný den.

Ráno po vydatné snídani jsme vyrazili obdivovat architekturu „rakouského Gaudího“. Mnoho z nás mohlo porovnat Hundertwasserhaus se stavbami v Barceloně. Milovníci výtvarného umění si zase přišli na své v uměleckohistorickém muzeu, kde měli možnost zhlédnout díla Rubense a dalších, nejen barokních a renesančních mistrů. V přírodovědné sekci nás zaujaly rozsáhlé sbírky nerostů, zkamenělin i hmotné prameny pravěkých kultur. Kostry dinosaurů vypadaly až hrozivě.

Předvánoční Vídeň lákala samozřejmě i k nákupům. Po návštěvě obchodních domů se čas naplnil a příjemné dva dny se nachýlily ke svému konci.

Co říci na závěr? Výlet do Vídně úspěšně navázal na dřívější exkurze a určitě nebyl poslední. Není na škodu občas opustit školní lavice a učit se poznávat také jiným způsobem. Vyhlédnutí z české kotliny a vjem odlišné (a přece podobné) mentality a kultury je neméně potřebný.

Velký dík za skvělou atmosféru patří všem zúčastněným. Největší pak Jakubovi Veselému (7.O), který celou exkurzi zorganizoval a zajistil její bezproblémový průběh.

 

Vojtěch Libnar, oktáva

Gymnázium Jilemnice v senátuO letošním adventu jsme navštívili se studenty vyššího gymnázia Senát Parlamentu České republiky. Za doprovodu senátora Zemana jsme byli svědky rozloučení premiéra Sobotky se Senátem a potom jsme příjemně podiskutovali na téma české vysoké politiky, ale i politiky komunální. Probírali jsme, kromě jiného, také výše platů zaměstnanců soukromých firem i státních institucí. V budově Senátu zrovna probíhalo vyhlášení soutěže „Obec roku“. Při té příležitosti jsme si popovídali také se starosty obcí z našeho kraje, a to s panem Jiřím Sedláčkem starostou obce Kruh u Jilemnice a panem Stanislavem Doubkem starostou obce Bozkov. Debata byla velmi přátelská a příjemná, navíc umocněná malým občerstvením.

Ze Senátu jsme vyrazili přes Vltavu na výstavu moderního umění „Nervózní stromy“ do Rudolfína na Alšově nábřeží. Obrázky z výstavy si můžete prohlédnout na tomto odkazu. Výstava se popisuje velmi těžko. Řekl bych: „Kdo neviděl, neuvěří!“ Tak se podívejte a posuďte sami. Každopádně zážitek to byl.

Na závěr jsme při rozchodu nabrali atmosféru adventního Starého města. To pojal každý jinak. Někdo si koupil trdelník, někdo klobásu a někdo zašel do hračkářství Hamleys. Z Prahy jsem odjížděli krátce po 16 hodině spokojeně unavení. Tak zase někdy v Praze nashledanou.

Michaela Slámová, studentka oktávy jilemnického gymnázia, již třetím rokem dojíždí do laboratoří Ústavu molekulární genetiky AV ČR, kde se zabývá výzkumem ptačích retrovirů. Po úspěšném absolvování  SOČ (Středoškolská odborná činnost), kdy obsadila v krajském kole v oboru biologie 2. místo, se rozhodla, že se chce vědě věnovat i v tomto školním roce. Díky své aktivitě získala roční stipendium od Nadace Unipetrol, které jí finančně pomáhá zkombinovat školu a práci v laboratoři. Za svoji práci byla oceněna městem Jilemnice v kategorii „Studijní úspěch“  při příležitosti svátku 17. listopadu.

Co tě vedlo k tomu, že ses začala zajímat o virologii?

Když jsem přišla na gympl do Jilemnice, tak jsme v biologii probírali obecnou biologii, virologii a něco málo z genetiky. Bohužel jsme to jenom rychle proletěli a já se chtěla dozvědět víc. Mým velkým handicapem ve všech předmětech je, že abych něčemu porozuměla, musím si to osahat a zažít. Proto se přímo nabízela možnost najít si stáž a studovat vedle sebe souběžně praktickou i teoretickou stránku věci.

Co všechno jsi musela splnit, abys získala finanční podporu od nadace Unipetrol?

Letos se konal první ročník stipendijního programu Nadace Unipetrol, která usiluje o podporu přírodovědně zaměřených studentů středních i vysokých škol. Koncem června jsem sebrala odvahu a vyplnila přihlášku, jejíž součástí byl motivační dopis, doložení příjmu rodičů, kopie vysvědčení a pár dalších formalit. Po dvou měsících mi přišlo vyjádření, že jsem jedna ze 23 středoškoláků, kterým bude poskytnuto stipendium. Oficiální předávání proběhlo koncem října v areálu chemičky Unipetrol v Litvínově, kde byl pro účastníky připraven zábavný vědeckopopularizační program a vynikající oběd.

K čemu peníze využiješ?

Vzhledem k tomu, že jsem peníze dostala všechny na ráz převodem na účet, tak je pravděpodobně využiji především na náklady spojené s mými výjezdy do Prahy. Dále je také budu investovat do koupi biologických učebnic a jazykového kurzu.

Co bys doporučila ostatním středoškolákům? 

Jsem zastánce toho názoru, že pracovitost a píle jsou častokrát důležitější než vrozená inteligence. Proto se nebojte a zkoušejte vše, co se vám namane. A nebojte se neúspěchu. Já si dala na čumák už tolikrát, že mi na to nestačí prsty.

Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně úspěchů nejen v laboratoři.

Video z předávání stipendia Nadace Unipetrol najdete zde.

Rubriky
Partnerská škola