gymnázium, sportovní gymnázium, výpočetní technika, právo a veřejná správa
Exact matches only
Search in title
Search in content
Search in posts
Search in pages

Bylo nás tu jednu chvíli sedm plus sedm

První polovina soustředění se vydařila pěkně podle plánu. Stihli jsme vyšlápnout dva náročné treky na Kriváň (2.494m) a na Rysy (2.499m). Kluci už oba kopce vesměs znali, zato u holek se jednalo o nový test kondice a morálu. A trenér si na obou výpravách mohl udělat obrázek o odolnosti a spolehlivosti svěřenců.

Ve výškách nad 2.000m už se držel sníh a fičel ostrý vichr, který na Kriváni podrážel nohy. Nahoře na hoře jsem z toho neměl dobrý pocit. Nicméně, vrcholu dosáhli bez úhony všichni členové a členky skupiny. Do trenéra loudajícího se vzadu s fotoaparátem dokonce narazili kamzíci! Možná je rozhodil Vojta, který Kriváň vyběhnul i seběhnul.

Vlastně, nikdo jiný než SG Jilemnice ten den Kriváň nezdolal!

Ještě zábavnější byl pozítří výstup na Rysy, který si kluci zpestřili vynesením plynové bomby (30kg) na typickém kletru tatranských nosičů od Popradského plesa. Cestou jsou nové žebříky a řetězy a nad nimi hned hospoda! Stalo se tradicí, že když na Rysy, tak Vojta s medicinbalem v báglu…

Vrcholu tentokrát z bezpečnostních důvodů nedosáhl nikdo. Pochvalu zaslouží předvoj výpravy, který, když se na Chatě pod Rysmi (2.250m) zbavil bomby, vyrazil poklusem dále (výše), cestou necestou po šutrech a sněhovými poli, ovšem posledních asi 40 výškových metrů nebylo prošlápnutých; je to ten obávaný traverz, ze kterého se čas od času nedisciplinovaní horalé řítí 500m dolů do Žabích ples (1.940m) a plní černé kroniky; ne tak žáci SG Jilemnice, kteří situaci rozumně vyhodnotili a otočili k sestupu.

O to radostněji si užili 100m sjezd hlubokým sněhem o žleb vedle ještě nad chatou a pak i pod řetězy k Žabím plesům. Učiněný tobogán!

Načež začalo chumelit. A z dalších treků sešlo.

Počasí nás pustilo už jen k Jamskému plesu a Furkotskou dolinou na Chatu pod Soliskom (1.840m). Mládenci si těch 10km s převýšením 500m odběhli pod 60min., i když už neviděli pod nohy. Děvčata s koučem šla šouras dvě hodiny včetně čaje na vrcholu sjezdovky.

Druhou půli soustředění furt sype a sype… sníh se víří, na silnici přimrzá a leskne se. Smeká to. Běžcům chvíli trvá, než si zvyknou na jiný odraz. Klušeme volně až tempově; za rychlejšími úseky utíkáme na zastřešené parkoviště, do zdejší legendární „haly“. Drobných bolístek z únavy a smekání přibývá… Je čas na návrat.

Počasí nás, pravda, letos „trochu“ zaskočilo. Ani místní nepamatují, kdy tu naposledy byly 30. října vzorně upraveny 3km běžeckých tratí.

Jednu chybějící horskou túru jsme nahradili pravidelným docházením z ubytovny na jídlo a zpět (2km), za celý pobyt 66km! A běžecké tréninky splněny do puntíku! Skupinu se podařilo po zářijových rýmičkách a krátkém přechodném období velmi dobře rozběhat. Navíc se probraly oponentury, výběry do SCM, výkonnostní plány, jednotná evidence tréninku a další osobní věci, na které v potřebném rozsahu není ve škole čas.

Náročné fajn soustředění!

David Šnajdr

fb: Atletika SG Jilemnice – eŠ Team

Rubriky
Partnerská škola